art2FRIENDS rozhovor – Angela Nwagbo

Nejzajímavější pro mě je monodrama Arianiny útrapy konžského autora Caya Makhelé, které jsem začala zkoušet pod vedením jeho syna Tansiho. Premiéru budeme mít v květnu na festivalu Tvůrčí Afrika. Vyprávět příběh neuvěřitelně silné a zároveň křehké mladé Afričanky, která se potýká s osudovou životní situací, je pro mě neskutečně intenzivní, obzvlášť tím, že jde o jedinečnou příležitost setkat se s africkou dramatikou v českém jazyce. Doufám, že budou tvůrci v ČR mít odvahu překládat a inscenovat více afrických děl. Jsou to totiž krásné, i když pravda, často mrazivé příběhy.

Podnikla jsem vlastně jen jednu, ale za to velkou cestu – do Senegalu, kde jsem byla 3 měsíce na taneční stáži v prestižní škole l’École des Sables. Je to umělecké centrum, křižovatka moderního a afrického tance ve vesnici nedaleko od oceánu, kam se sjíždí tanečníci a tanečnice z celého světa. Je tam nezaměnitelná atmosféra sdílené lásky k tanci a hudbě, vzájemné motivace a inspirace.

Doporučuju všem se jednou podívat do některé ze zemí, kterým se na Západě říká “země třetího světa”. Ať už je v to Africe, Asii nebo v Amerikách. Myslím, že je pro naše lidství důležité poznávat věci na vlastní kůži, potkávat se a mluvit s lidmi z jiných částí světa a tím třeba rozbít některé stereotypy a představy, které jsou v nás kulturně zakořeněny.

To je teď trošku moje téma. Sama bych s tím potřebovala poradit. Jsem hodně uspořádaný člověk, takže vím, že na mě určitě platí vytvořit si a následovat nějakou rutinu nebo nějaký plán. Zkrátka vědět na co mám kdy prostor, a to včetně odpočinku.

Tento rok to byli hodně lidé, které jsem poznala ve škole v Senegalu – tanečníci a tanečnice ale i hudebníci nebo i úplně obyčejní lidé. Objevuju poslední dobou svou “africkost” nebo “černošství”, takže mě zajímají umělci a umělkyně, kteří*é to ve svém umění tematizují. Z hudební scény to je třeba Little Simz nebo i Beyoncé s jejím nejnovějším albem a koncertem. Pak z “alternativní scény” jsou to třeba choreografka Alesandra Seutin nebo tanečnice Nadéeya.

Více sdílet svou práci s lidmi ať už prostřednictvím social media, anebo i skrze osobní setkání, kafíčka, obědy a schůzky. Umělecky se vyjadřovat k tématu kulturní a etnické identity pomocí kolaborace s jinými umělci, kterým je to téma blízké, navázat mezinárodní spolupráce třeba pomocí workshopů a stáží v zahraničí, více natáčet, pokud se poštěstí – no je toho na jeden rok už asi moc 🙂 Ale hlavně poznat více sama sebe, své kreativní já a být na sebe hodná.

Django, Dakar, dikobraz, djembe

Angela Nwagbo je herečka a tanečnice česko-nigerijského původu. Je absolventkou herectví alternativního a loutkového divadla na DAMU, což reflektuje její multižánrové zaměření v profesionální praxi. Působí v činoherním, alternativním, hudebním i pohybovém divadle (Národní divadlo, Divadlo CONTINUO, Handagote Research & Development) a filmu (Ophelia, 2018). Věnuje se současnému tanci stejně jako africkým (BaToCu Ensemble) a urbánním tancům (Brownies Company) a zpěvu ve sboru Veselé chvíle.

Kariéru odstartovala v profesionální taneční skupině pod vedením Yemiho A.D. Po DAMU začala studovat antropologii a v roce 2023 absolvovala taneční stáž v senegalské École des Sables. Coby „Afročeska” cítí svou autorskou tvorbou na poli performativního umění potřebu přivést pozornost k tématům kulturní a etnické identity. 

MAG#art2friends