art2FRIENDS rozhovor – Lucia Čižinská

Minulý rok jsem si splnila několik hereckých snů. Nejdřív jsem měla velké štěstí a dostala jsem skvělou roli v Činoheráku v Ústí, kde hraju postavu Eleny ve hře Krajina se sklady. Je to postava, která má svůj reálný předobraz – Angie z Chebu. Angie byla prý krásná a vzdělaná holka, která ze záhadných důvodů začala dělat prostituci a spadla do drog, ale na kterou obyvatelé Chebu nedají dopustit. Má svou fanouškovskou stránku na Facebooku s videama atd. Řeší tam její původ a sdílejí hezké příhody. Hodně mě bavilo vytvářet tak moc stylizovaný charakter, se kterým na první pohled nemám nic společného. Velmi ráda ji hraju. 

Poté se mi splnil další sen, a to zkoušet s 11:55. Udělali jsme spolu s Annou Klimešovou a Petrem Erbesem nádherné a pro nás všechny velmi důležité představení První rána kapitána. Přijďte se na to podívat do Vzletu na konci ledna. Je to fakt skvělé! 

Co se týče točení, nemůžu se dočkat až uvidím Adikts, ve kterých jsem si zahrála epizodní postavu. A taky jsme měli premiéru filmu O malých věcech. Na ten film a na režiséra Denise Šafaříka jsem hrozně pyšná! Myslím, že je ještě na KVIFF.tv!

Na cestování tento rok nebyl moc čas ani kapitál. Na začátku roku jsem byla s kámošema v Drážďanech. Cestovala jsem každou volnou chvíli na Slovensko za rodinou a v létě jsme s přítelem jeli do Rakouska a Itálie na dovolenou. Jestli můžu doporučit někomu, kdo ještě nikdy nebyl v Itálii (ano, dozvěděla jsem se, že i takoví lidé existují…) Prosím vás! Jeďte!  V roce 2024 hodlám cestovat víc. Už mám koupené letenky. Kdybych si měla vybrat, kde mi vloni bylo nejlépe, tak to byla Itálie, festival Pohoda na Slovensku a pak ve Vzletu

Sílu do tvůrčího procesu nabírám tak, že mám vždy možnost před dalším zkoušením trochu se mentálně odstřihnout od toho předešlého. Pro mě to je čas na sebe, přítele, kočku, přátele, mé koníčky. 

Mým pomocníkem k nalezení duševní pohody je samota, ticho, hlazení kocoura, aplikace Headspace, kde se učíte mindfullness, a hraní na playstationu.

Mé umělecké inspirace jsou moji kolegové. Obdivuju je, jak jsou šikovní, vtipní a pohotoví. Samozřejmě pak se občas koukám na seriál a jsem okouzlená, já nevím, třeba Zendayou a jejíma hereckýma prostředkama, ale asi nemám předobraz toho, jak bych chtěla hrát. Chci asi hrát nejlíp, jak to umím, a nebráním se naučit se to dělat lépe a lépe. 

Můj oblíbený film, který jsem bohužel viděla až teď v létě, je Drive My Car. Mělo by to ještě být na HBO Max, tak rychle, než to zruší!!! A oblíbený seriál minulého roku jsem chtěla dát Last of Us, ale bohužel není tak dobrý, jako je ta hra, takže dávám Succession

Mé plány jsou následující. Vím, že asi budu pokračovat ve spolupráci s 11:55 a něco spolu v létě znovu uděláme. Zatím mám teď pauzu, nemám žádný projekty do budoucna. Takže to využívám k tomu, abych se naučila dělat s Abletonem a abych konečně dokončila kurz programování. Což ale znamená, že jsem volná, i můj kalendář! Neváhejte mě do něčeho obsadit!

Nesepisuju si žádný předsevzetí, ale mám nějakou představu o tom, co na sobě zlepšovat a co řešit po psychický nebo fyzický stránce. 

První rána kapitána / New York / můj kocour / pantofle

Lucia absolvovala Soukromou konzervatoř v Nitře (obor hudebně-dramatická umění) a DAMU (obor herectví alternativního a loutkového divadla). S radostí zpívá, hraje, dabuje, poradí si s loutkami. Zahrála si ve filmu Její tělo, seriálech Iveta, Případ Roubal, Specialisté ad. Často je k vidění na divadelních prknech – aktuálně v Divadle Minor rovnou ve dvou inscenacích Princ na bílém koni, Mia a velryba, v Divadle Alfa a Činoherním studiu Ústí nad Labem. Spolupracuje se soubory Depresivní děti touží po penězích, Masopust a nově také s 11:55.

MAG#art2friends