Chladné dítě v DISKu 

Inscenační tým v čele s režisérem Tomášem Rálišem se rozhodl pro inscenaci v Čechách dosud neuvedené hry „Chladné dítě“ německého dramatika Mariuse von Mayenburga. Poprvé bylo toto současné německé dílo uvedeno v divadle DISK, a to 31. března loňského roku, nyní zbývá už jen pár termínů: 6. dubna, 22. května a 25. května pak čeká Chladné dítě derniéra. Jedná se o první 1. absolventskou inscenaci studentů 4. ročníku KČD.

Hra nabízí koncentrovaný vhled do složité mozaiky životních otázek, výzev a strachů mladých lidí a v groteskní nadsázce je klade do antiteze s generací jejich rodičů. „Mayenburg zachycuje životní situace svých hrdinů již v momentě vyvrcholení dramatických střetů. Rodinné i partnerské vztahy jsou vyčerpány, probublávají na povrch vzájemné animozity a životní plány se rozpadají v prach. Právě ztotožnění se s palčivými tématy mladé generace, jako je přemíra možností, jak naložit se svým životem, jakého zvolit partnera, studium či zaměstnání – vedlo k volbě tohoto titulu,“ představila inscenaci dramaturgyně Adéla Čermáková.

Scénografické řešení se pohybuje na hranici mezi svatbou, rodinnou sešlostí, sálem kulturního domu a abstraktního prostoru, kde se všechno děje teď a tady. Tak jak se střihově mění situace v textu, tak reaguje scénografie, místo realistických prostředí nabízí spíše obrazy a pocity, které čerpají ze samotného jádra každé situace. „Bílý podklad celé scénografie funguje jako napnuté malířské plátno, na kterém se zjevují pohnuté rodinné vztahy, křivdy a temné aspekty charakteru každé postavy,“ popisuje scénograf Jakub Peruth.

Bílá scénografie dává prostor také k akcentování kostýmu a tím pádem i jednotlivých postav. „Z realistické podoby, která odkazuje na současnost, se kostým postupně dostává do jakési groteskní nadčasové absurdnosti,” doplňuje autorka kostýmů Anna Havelková.

Jde o druhé sekání režiséra s Mayenburgem, jako svoji bakalářskou práci inscenoval Perplex. „V Chladném dítěti je vše hravé, pravé, groteskní, upřímné, citlivé, cynické. A já se nemohu ubránit pocitu, že je tu jenom pro nás, abychom se pořádně ušpinili. Domnívám se, že je zásadní, aby bylo divadlo relevantní, živé, aby odráželo záblesky civilizovanosti naší společnosti, a míru její krutosti, jinak nemůže být nikdy opravdovým setkáním a ztratí tak svou podstatu. Od inscenace si slibuji, že bude vybízet k hledání cesty, ke zvážení výhledů a plánů jedince, že nebude předkládat jasné odpovědi, nebude návodem k použití, ale podnětem k tvorbě našich životů,“ uzavřel režisér Tomáš Ráliš.

Tomáš Dalecký hraje v inscenaci postavu Johanna. Spolu s Tomášem Rálišem se věnoval také hudební stránce hry.

MAG#art2friends