Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa? Odpověď hledá výstava Terra Incognita, kterou si v GHMP Domě fotografie můžeš prohlédnout do 3. ledna 2027.
Filmové eseje a instalace ukazují, jak se zobrazování Země dlouhodobě propojuje s jejím chápáním jako zdroje k těžbě a přeměně v kapitál. Zároveň upozorňují, že samotné mediální a měřicí přístroje na těžbě závisí, protože obsahují minerály a drahé kovy. Kurátorem výstavy je Martin Netočný.
První část výstavy připomíná, že i vědecké jednotky a metody měření vznikly v konkrétním historickém a sociálním kontextu. To, jak svět zobrazujeme, pojmenováváme a měříme, totiž ovlivňuje, jak o něm přemýšlíme. Videoesej Sashy Litvintsevy a Benyho Wagnera zkoumá výpočtovou chybu, která je dodnes vepsaná do jednotky metru. Instalace Agustiny Woodgate otevírá stejné kontroverze u elektronu, základní kategorizační jednotky hmoty.
Druhá část se zaměřuje na materiály, ze kterých se mediální technologie skládají, i když je při jejich používání běžně nevidíme. Instalace Ioany Vreme Moser zkoumá zápis informace do obvodů mikročipu a její postupnou degradaci. Videoesej Susan Schuppli sleduje, jak se kamerový čip chová v arktické zimě.
Pojmem terra incognita Evropané po staletí označovali neznámá území na mapách. Dívali se na ně z odstupu, jako na místa, která je třeba prozkoumat, obsadit a vytěžit. Výstava tomuto pojmu dává nový význam a připomíná, že jsme závislí na přírodních zdrojích, a máme proto vůči planetě určitou odpovědnost.
„Společně s architektkou Kateřinou Radakulan jsme instalaci v jednotlivých patrech uspořádali kolem čtveřice hemisfér připomínajících poloviny globu nebo rozpůlené atomy a elektrony. Celou výstavou pak prostupují popisky, kterým grafička Zuzana Burgrová vtiskla podobu geodetických značek (…),“ vysvětluje Martin Netočný.
„Naše současné vyspělé technologie exploatují zemi nemilosrdně a možná rychleji a důsledněji, než by se nám (…) mohlo zdát. Míváme totiž sklon si celý ten high tech svět idealizovat (…), i ten je však vinen nekontrolovatelnou spotřebou vzácných zdrojů. To je potřeba vidět a uvědomovat si to (…),“ dodává Magdalena Juříková, ředitelka GHMP.
