Auto-Genesis: Indiga Muse otevírá portály do slovanské noci

19. února křtíš své nové album – co pro tebe tenhle den znamená?

Tento den bude oslavou naší společné práce s producentem a pianistou Vojtou Kosekem, se kterým jsme na albu společně pracovali. A samozřejmě musím zmínit i bubeníka Martina Kábrta a našeho nového kytaristu Dana Hrdličku, se kterým to bude na křtu premiéra.  

Na tomhle EP jsme dělali řadu měsíců a vlastně se nám to povedlo udělat v rekordním čase a pod velkým tlakem, ale asi to tak máme rádi. (Kecám, rozhodně to nemáme takhle rádi)… takže tenhle den znamená vlastně i velké oddechnutí a zároveň teda jít s kůží na trh a doufat, že se nová deska bude lidem líbit.

Kdybys měla album popsat třemi slovy, jaká by to byla?

Grandiózní, mystické a takové jakési pohlazeníčko**.**

V čem je tohle album jiné než tvoje předchozí tvorba?

Oproti mému debutovému EP, na kterém jsem spolupracovala s Josefinou Dusk, je tohle druhé album takové plnější a víc 4D… k elektronickým zvukům a nějakému druhu syntetiky se přidaly místy živé bicí, nástroje, podivné zvuky navíc a více prostorovosti. Nevím, jestli je to srozumitelné, ale při poslechu a porovnání myslím, že bude… první album a práce na něm byla skvělá a tohle taky. Každé jinak, každé po svém.

Máš na albu skladbu, která je pro tebe osobně nejcitlivější nebo nejdůležitější?

Nejdůležitější asi ne, ale nejcitlivější bude určitě "Ave". Je to inspirováno jednou přes dva tisíce let starou básní, která pojednává o posledním rozloučení s mrtvým bratrem.

Věta „Ave atque vale“ mi zní v hlavě asi už 10 let, tak si teď vysloužila svůj vlastní song. V překladu to znamená „goodbye and farewell“ a hrozně se mi to líbí. Nějak se to dotýká něčeho mého uvnitř. Tenhle song je prostě sbohem všem mrtvým bratrům, ať už si pod tím člověk představí cokoliv…

Jaký byl proces práce na albu – pracovala jsi spíš sama, nebo v týmu?

S námětem písničky přicházím já a jdu to ukázat Vojtovi. Společně pak vytvoříme nějakou kostru a pak čaruje Vojta. Já během toho pracuju na textu a kecám Vojtovi do produkce a on, protože je nejtolerantnější bobisek na světě, mě poslouchá a dělá, o co ho poprosím.

Pro mě je vytváření hudby v počítači nepochopitelný druh magie, takže s údivem přihlížím tomu, čeho je Vojta jako producent schopný. Je neuvěřitelně talentovaný a díky tomu, že se známe už mnoho let, jsme na sebe napojení a perfektně si v tom procesu rozumíme.
 

Já mu třeba popisuju úplně abstraktně a pocitově nějaké zvuky nebo nápady a on to pochopí a přímo přede mnou to tam nakliká a je to přesně to, co jsem mu popisovala… máme spolu dobrou dynamiku.
Martin nám tam udělal krásné rytmy a Dan se k nám připojil, až když tohle bylo hotové, ale do budoucna nám tam určitě něco zabrnká. Doufám, že na mandolínu…

Co by sis přála, aby si posluchači z tvé hudby odnesli?

V určitém okamžiku jsem se rozhodla, že svou hudbou chci předávat jen to, co je hezké. Nepotřebuji do toho vnášet nic negativního, nepotřebuji se vypisovat ze svých problémů či depresivních stavů. Když hudbu dělám, obracím se do svého nitra a to nabízím i publiku.

Přála bych si, aby moje hudba něco v lidech probouzela, ale aby se každý rozhodl sám, co to v něm otevře nebo vyvolá. Moje hudba je prostě jenom hudba - a to nemusí být „jenom“, ale může to být i hodně.

Na co se můžeme těšit po křtu – koncerty, klipy, nové projekty?

Po křtu jedeme všichni na dovolenou, protože máme dost. 😄 V létě se těšíme na festivaly / fesťáky a možná přijde i nějaké vizuální video nebo videoklip… a třeba i nějaký singl.
Já bych byla ale spíš ráda, kdyby tohle album dostalo prostor k poslechu a vychutnání. Jsem zastánce slow life, takže se fakt nepohrnu jak blázen okamžitě do něčeho dalšího. Jsem líná a tak to prostě zůstane. Pojďme poslouchat tohle album pořád dokola a za nějaký čas se zas stane něco dalšího…

Kam by ses chtěla hudebně posunout v dalších letech?

Moje zbožná delulu představa je, že okrajové žánry jako ten náš prosáknou do mainstreamu. Manifestuju to hodně a té idey se zatím nechci vzdát.

Zároveň nás s Vojtou baví společně tvořit i hudbu do projektů. Loni jsme udělali track v rámci fashion weeku a tímhle směrem bych se ráda ubírala dál. Jedním z mých (nebo našich) přání je dělat hudbu pro film, divadlo nebo jakékoliv jiné zajímavé projekty. Tvorba hudby a zpívání nemusí být omezené jen koncertováním a vydáváním desek.

Máš před vystoupením nebo důležitými dny nějaký rituál?

Ano, myslím si, že ten základní je totožný s tím, co mají i ostatní, a nemohu něco takového vyslovovat nahlas 😄. Pak mám ještě jeden můj osobní - a to je taková věc, že před každou show si tak týden dopředu každý den říkám, jak se na tu show těším a že to bude skvělé.

Tím svůj mozek oblbuju, abych se zbavila stresu a toxických myšlenek, protože jsem si ty tracky vymyslela docela složité a náročné, takže se stresuji fakt hodně, že nepodám takový výkon, jaký je v mojí hlavě potřeba. Ale naštěstí to vždycky zvládneme na pohodu!