Avignon: Město, kde se na tři týdny divadlo stává náboženstvím

Na několik letních týdnů zaplaví středověké ulice tisíce herců, performerů i diváků. Na každém rohu někdo hraje, zpívá nebo vás přesvědčuje, že právě jeho představení je to, které nesmíte minout. Kavárny praskají ve švech, náměstí se mění v jeviště a celé město dýchá divadlem.

Co letos „za mě" stálo za to:

Nejsilnějším zážitkem letošního festivalu byl bez debat Maldoror režiséra Juliena Gosselina v Papežském paláci. Inscenace na pomezí divadla, filmu a performance využívala kameramany, kteří po celou dobu (5h) snímali herce přímo na scéně. Jejich obraz se živě promítal na obří plátna a vše doprovázela živá elektronická hudba.

Po první třetině představení se navíc diváci mohli přesunout přímo mezi herce a sledovat dění z bezprostřední blízkosti – šílený. Propojení divadla, filmu a historického prostoru vytvořilo zážitek, který se jen těžko popisuje.

Česká stopa

Spitfire Company zde uvedla inscenaci Antiwords a odvezla si festivalové ocenění. Já jsem toto představení již viděl v Paláci Akropolis, ale radost udělali i v Avignonu, kde získali jednu z udělovaných cen.

Když tanec bolí

Silným zážitkem byla také taneční inscenace How Romantic, inspirovaná tanečními maratony z období hospodářské krize. Čtrnáct performerů tančilo téměř až na hranici fyzického vyčerpání a připomínalo, že boj o přežití může mít mnoho podob – tehdy i dnes.

Divadlo, které není příjemné

Na opačném konci divadelního spektra stála performance La Parabole du Seum. Představení diváky od první chvíle provokovalo. Začalo tím, že performerky ukazovaly na publikum a křičely: „Moc hubený!"

Následovaly dlouhé, nepříjemné obrazy plné tělesnosti, vzteku i odporu. Někteří diváci během představení odcházeli znechucení, jiní uražení. Nebylo to divadlo, které si užijete. Bylo to divadlo, které vás nutí cítit se nepříjemně. A právě v tom byla jeho síla. Snad se toto představení dostane i do Čech na festival, abychom v Čechách viděli, jak nepříjemné divadlo skutečně umí být.

Když už budete v Avignonu…

Byla by škoda neudělat si dvacetiminutový výlet do Arles. Každé léto se tam konají slavné Rencontres d'Arles, jeden z nejvýznamnějších fotografických festivalů na světě. Více než čtyři desítky výstav rozmístěných po celém městě představují práci současných i legendárních fotografů.

Atmosféra je oproti Avignonu úplně jiná. Místo davů, pouličních performerů a nekonečného ruchu vás čeká klidné historické město, galerie a pomalé procházení mezi fotografiemi. Když už máte po několika dnech divadla hlavu plnou lidí, Arles je perfektní únik.