Doba, kdy internet ještě nebyl samozřejmostí a hudba i filmy kolovaly na kazetách, se vrátila do Galerie hlavního města Prahy. Výstava Bezhlavý jezdec mapuje jednu z nejzajímavějších uměleckých skupin českých devadesátek a od 24. června běží v GHMP Zvon až do 11. října 2026.
Skupina vznikla v roce 1996 na Akademii výtvarných umění v Praze. Čtyři mladí studenti, Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk, vstupovali na výtvarnou scénu, která byla mnohem komornější než dnes. Zařadili se po bok čerstvě vzniklých skupin Pondělí, Koza Nostra, Jednotka, Luxsus nebo Podebal.
Spojoval je zájem o neoavantgardní umění, klasickou literaturu, sci-fi i D.I.Y. přístup, tedy ostrý kontrast k tehdejší mainstreamové popkultuře. Jejich jméno odkazovalo ke společné skepsi vůči vůdcovství, rozhodování nahrazovalo vyjednávání a umělecká intuice. Inspirací byl stejnojmenný sovětský western ze 70. let i román Duch Llana Estacada s přízrakem jezdce bez hlavy.
Skoro třicet let po vzniku skupiny se jejich příběh vrací do centra pozornosti, ale ne jako nostalgie. Výstava otevírá otázku, proč devadesátky dodnes rozdělují společnost. Pro jedny jde o dobu svobody a kulturního dobrodružství, pro druhé o symbol nekontrolované transformace a ztracených iluzí.
Kurátor Vít Havránek k tomu říká: "Devadesátá léta dnes vnímáme jako zvláštní mezidobí mezi dvěma světy. Na jedné straně doznívala zkušenost socialismu, na druhé ještě neexistoval digitální svět, který dnes považujeme za samozřejmost. Skupina Bezhlavý jezdec vznikala právě v tomto prostoru otevřených možností, improvizace a hledání nových forem spolupráce. Výstava proto není jen pohledem do historie českého umění, ale také úvahou o tom, co jsme za posledních třicet let získali, a co jsme naopak ztratili."
Expozice ukazuje rekonstruované, dlouhodobě nevystavené nebo málo známé práce z konce devadesátek a začátku nového tisíciletí. GHMP Zvon se mění v labyrint vzpomínek, ve velké kapli vznikly nové dystopické fresky Josefa Bolfa. Součástí je i stylizovaný pokoj v duchu devadesátek s dobovým nábytkem, televizí, videem, akváriem i funkčním walkmanem.
"Šlo o citát z předmluvy ke sbírce povídek Zlatý muž od Philipa K. Dicka, kterou jsme tenkrát všichni četli a půjčovali si ji. Na požádání napsal předmluvu, v níž líčil svůj komplikovaný narkomanský život," vzpomíná Josef Bolf. Literatura, komiksy a sci-fi patřily k důležitým zdrojům inspirace skupiny. Tomáš Vaněk, pozdější rektor AVU, dodává: "Nechtěli jsme, aby si každý zabral svůj roh galerie a vystavil vlastní věci. Nakonec jsme vytvořili prostředí, které působilo jako prostor před výstavou nebo po ní, jako místo plné stop, zbytků a nejasných příběhů."
Ve vnitrobloku galerie narazíte na zaparkovanou Škodu 105. Z autorádia zní rozhlasová hra Josefa Bolfa z kazety. Model vyráběný do roku 1990 tu funguje jako monument poslední velké offline éry.
Program doplňuje letní kino s filmy, které formovaly imaginaci skupiny i celé generace devadesátek, mimo jiné kultovní Šeptej nebo Suspiria. Projekce uvádí sami umělci, kurátoři nebo přizvaní hosté. Výstavu doprovází i obsáhlý katalog vydaný GHMP ve spolupráci s AVU, který díky archivním materiálům a rozhovorům mapuje činnost skupiny v letech 1996 až 2004.
Bezhlavý jezdec: Bolf Mančuška Šerých Vaněk 24. 6. – 11. 10. 2026 (výstava už běží, tak neváhejte)
Kurátoři: Sandra Baborovská, Vít Havránek
GHMP Zvon, Staroměstské náměstí 605/13, Praha 1 – Staré Město
