Od 11. září otevírá Trafo Gallery monografickou výstavu malíře a fotografa Siegfrieda Herze s názvem Velké poledne. Kurátor Otto M. Urban staví projekt na tématu duševního obnažení, zranitelnosti a existenciální samoty, obrazy podle něj zbavují člověka ochranných masek a mění tělo v čistý obraz duše.
Vernisáž je ve čtvrtek 10. září od 19:00, kdy se poprvé představí i doprovodný katalog v grafické úpravě Jany Vahalíkové. Komentovaná prohlídka s kurátorem pak proběhne 7. října od 18:00.
Obrazy, kresby a fotografie Siegfrieda Herze (*1986) působí jako zjevení z pozapomenutého času, na pomezí symbolismu, expresionismu a dekadentní melancholie. Tahle nečasovost ale není útěkem do minulosti, spíš důsledkem hluboké vnitřní izolace, ze které jeho tvorba vyrůstá. Kromě malby se věnuje i fotografii, hudbě a poezii.
Výstava tematizuje okamžik odkrytí. Nahota u Herze ale není erotický motiv, je to metafora stavu, kdy člověk ztrácí možnost se chránit. „Poledne bývá spojováno se světlem a vrcholem dne. V Herzově pojetí však není idylické. Je prudké, nemilosrdné, téměř bolestivé. Je to chvíle, kdy mizí stínové útočiště a člověk je vystaven světlu bez možnosti úniku. Čím více světla na Herzovy figury dopadá, tím zřetelněji však vystupuje jejich tajemství," říká kurátor Otto M. Urban.
Sám autor dodává: „Den a jeho poledne je hodinou nejvyššího přitakání. Tehdy jsou stíny nejkratší a všechno, co se chtělo skrýt, je přinuceno vyjít na světlo. Moderní člověk si uvykl hledět na nahotu skrze erotiku nebo morálku. Nahota však není argumentem ani pro rozkoš, ani pro ctnost. Je stavem existence. Nenabízím vám vzpomínky na tělesné splynutí, ale ztělesnění okamžiků, v nichž se člověk přibližuje své nejvyšší možnosti – neskrytosti."
