Search icon

Dítě, které odmítlo vyrůst, na jevišti: Plechový bubínek v brutální a groteskní podobě

Divadlo Na zábradlí zařadilo letos do svého rrepertoáru inscenaci Plechový bubínek, dramatizaci stejnojmenného zásadního románu německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Güntera Grasse. Režie se ujal významný německý divadelník Armin Petras, který českému publiku přináší svou expresivní adaptaci příběhu o chlapci, jenž odmítl vyrůst. V hlavní roli Oskara Matzeratha exceluje herečka Anna Kameníková.

Plechový bubínek - Anna Kameníková (foto: KIVA)

Režijní pojetí a tvůrčí tým

 

Armin Petras ve své dramatizaci převedl ikonický román do výrazově úsporné, ale emocionálně intenzivní divadelní podoby. Děj sleduje Oskara Matzeratha, dítě, vypravěče, provokatéra i svědka 20. století, který se rozhodne zastavit růst a z výšky svého tříletého pohledu komentuje absurditu dějin. Inscenace vznikla jako mezinárodní koprodukční projekt propojující české a německé divadelní prostředí. Na výpravě se podílí scénografka Patricia Talacko, umělkyně českého původu působící dlouhodobě na německojazyčných scénách, jejíž estetika kombinuje vizuální poezii s architektonickou přesností. Dramaturgem inscenace je Petr Erbes, člen uměleckého vedení Divadla Na zábradlí, známý svými projekty, které propojují hravost a společenskou výpověď. Překlad adaptace připravil Petr Štědroň, ředitel divadla.

Hrají Vojtěch Vondráček, Miloslav König, David Petrželka, Kateřina Císařová, Anna Kameníková, Johana Matoušková, Štěpánka Pencová, Markéta Ptáčníková

Jazykové vrstvy a inspirace Gdaňskem

 

Inscenace zkoumá střety jazyků, národních identit a kulturních vrstev v prostoru Gdaňsku - města, kde se protínají polské, německé, židovské i kašubské kořeny. Na scéně Divadla Na zábradlí se Grassův svět mění v polyfonii expresivity, jak poznamenává Petr Erbes: „Mám pocit, že Arminova adaptace Plechového bubínku zhušťuje obrovské plátno románu a hledá jeho expresivní místa. Jako by se otázka toho, do jakého světa se Oskar ocitl, neustále vracela – a přitom vlastně nebyl čas ji zodpovědět, protože běh času dějin nikomu nedává prostor pro zastavení. Jestliže pro Gdaňsk Grassova i Oskarova dětství bylo typické setkání jazykových, národních a státních identit, které se střetávají a naráží do sebe, teď uprostřed zkoušení mám pocit, že i my se v rámci inscenace ocitáme v jakési polyfonii expresivity Grassova díla.“

Režisérova dráha

 

Německý režisér a dramatik a Armin Petras (1964, Meschede, Německo) patří mezi nejvýraznější osobnosti současného evropského divadla. Vystudoval režii na berlínské Vysoké škole dramatických umění Ernsta Busche a během své kariéry působil v řadě předních německých divadel, mimo jiné v Lipsku, Frankfurtu či v Mnichově. V letech 2006–2013 vedl Maxim Gorki Theater Berlin, poté působil jako intendant Schauspiel Stuttgart. Kromě režie se věnuje i autorské tvorbě, často pod pseudonymem Fritz Kater, a jeho práce bývá charakterizována výrazným politickým a společenským rozměrem.

Historie adaptace

 

Petrasova adaptace Plechového bubínku měla premiéru v Německu v rámci festivalu Ruhrtriennale 2010, kde sklidila pozornost pro svou vizuální poetiku a energickou interpretaci Grassova textu. Pro českou premiéru v Divadle Na zábradlí Armin Petras připravil verzi upravenou pro herecký soubor divadla. 

O románu

 

Román Die Blechtrommel (Plechový bubínek) vyšel v roce 1959 a stal se mezníkem evropské literatury. Grass v něm z perspektivy „malého člověka“ – chlapce, který odmítá vyrůst – reflektuje dějiny 20. století, nacionalismus i morální odpovědnost jednotlivce. Dílo bylo přeloženo do více než čtyřiceti jazyků a v roce 1999 se stalo jedním z hlavních důvodů, proč autor obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

divadlokniha 📖

Číst další

loading