Do kin zamíří švédská satirická komedie HYPNÓZA

Právě těmito tématy se zabývá HYPNÓZY, svěží filmový debut Ernsta de Geera, který nyní vstupuje do českých kin. Na loňském MFF Karlovy Vary získal hned tři ceny: Křišťálový glóbus za mužský herecký výkon pro Herberta Nordruma, cenu evropských kinařů Europa Cinemas Label Award a cenu FIPRESCI, kterou uděluje Mezinárodní asociace filmových kritiků. 

Ernst de Geer ve svém filmu umně mísí to nejlepší ze současné skandinávské tvorby. Vychází ze sociálních experimentů raného Larse von Triera, používá oblíbenou formu satirického podobenství, kterým proslul Ruben Östlund, osvěžuje žánr romantických komedií podobně jako např. Joachim Trier, ale nachází vlastní, civilní a srozumitelný tón. Herec Herbert Nordrum je známý především svým účinkováním ve filmu Nejhorší člověk na světě Joachima Triera. Herečka Asta Kamma August (dcera režiséra Bille Augusta a herečky Pernilly August) je v současnosti k vidění například v seriálu Černá voda.

Můžete nám říct něco o vzniku tohoto filmu a o tom, jak jste přišel na tento konkrétní nápad? 

K HYPNÓZE mě původně přivedlo zhlédnutí kresleného filmu o Kačerovi Donaldovi, kde hypnotizuje Pluta. Druhá prvotní jiskra vznikla z pouhé myšlenky, jak by někdo reagoval, kdyby se jeho blízký člověk najednou začal chovat s menším sociálním filtrem, s tím, že by to mohlo vyvolat některé z nejhorších stránek reagujícího člověka.

Většina filmu se odehrává během pitchingové soutěže. Byla tato myšlenka ve filmu od začátku? Co vás přimělo k tomu, aby toto prostředí tvořilo tak velkou část filmu?   

Vždycky tam byla ta myšlenka, že budou na konferenci, ale původní nápad ten prvek pitchingové soutěže, myslím, neobsahoval. Ale byl tam docela brzy, dlouho předtím, než jsme začali psát. Líbilo se nám mít ve filmu tento soutěžní prvek, který by pomohl zvýšit sázky pro Andrého a Veru. A líbila se nám myšlenka toho místa, kde všichni soutěží o to, kdo bude ve světě konat dobro.

Můžete popsat některá témata, která film HYPNÓZA zkoumá?

Nejsem si jistý, jestli to mám říct já, ale kdybych měl, řekl bych, že v centru je otázka identity, a to jak pro Andrého a Veru zvlášť, tak i jako pro pár. Přestává být Vera sama sebou, nebo ji André jen neviděl takovou, jaká je? Myslím, že je tu téma přetvářky a pravdy, a to jak pokud jde o to, jak se chovají, tak pokud jde o věci, jako je jejich podání a vyprávění příběhu jen proto, aby něco prodali. A je tam téma studu a druhotného ztrapnění a s tím i celá ta věc s genderovými rolemi, co to znamená být součástí skupiny a kdo může ze skupiny vyčnívat.

Jak jste obsadil postavy Very a Andrého a co podle vás herci do svých rolí vnesli?   

Obsadili jsme je velmi brzy, ještě před napsáním scénáře. Myslím, že mít Herberta a Astu bylo stěžejní už pro samotné natáčení filmu. S Herbertem jsem pracoval už dříve a Astu jsme pak našli po několika raných castinzích. Role Asty je velmi náročná, protože by měla být tou úzkostlivou, zábranami ovládanou osobou, která pak dostane jakési náhlé uvolnění. Myslím, že se jí to podařilo vyvážit. Herbert byl perfektní pro toho kluka, který není příliš sympatický, ale přesto chcete, aby ho diváci sledovali. Myslím, že je skvělý, protože se mu můžete smát a zároveň s ním naprosto soucítit. Oba jsou prostě skvělí herci.

Toto je váš první film. S jakými výzvami jste se při natáčení filmu potýkal?

Myslím, že největší výzvou byl nízký rozpočet, což znamenalo, že jsme neměli tolik času na natáčení. Tak nějak jsme se snažili najít styl natáčení, který by tomu odpovídal. Rád například improvizuji, ale to se těžko dělá, když máte dost málo času, takže jsme to museli mít dost dobře naplánované. Někdy to znamenalo, že jsme museli vystřihnout některé záběry, které jsme chtěli, abychom místo toho měli čas jít dál s těmi, které jsme udělali, což je vždycky těžká volba. Myslím, že nás to při střihu někdy omezovalo, když jsme neměli takový záběr, ale nakonec to vyšlo, protože si myslím, že to tak nějak zapadá do stylu filmu.

V co doufáte, že si diváci z tohoto příběhu odnesou?

Snem by bylo, aby v nich film nějakým způsobem zůstal, a aby v něm našli více vrstev. Takové jsou mé oblíbené filmy. Doufám, že to diváky nějakým způsobem přiměje přemýšlet o jejich vlastních vztazích.