Drobná nehoda: Vítěz Zlaté palmy vstupuje na MFF Karlovy Vary

Z drobné nehody guerilla proti režimu

Začalo to jako drobná nehoda, skončilo jako guerillová válka proti systému. Ale dokáží si ji hrdinové obhájit sami před sebou? Vítěz Zlaté palmy z Cannes je mrazivým thrillerem, kterému nechybí humor a nadhled. „Film spojuje Panahího vtip a humanismus se skutečným hněvem,“ píše The Wrap. Podle deníku The Guardian jde o „Panahího nejotevřenější kritiku režimu - bez metafor, bez zábran.“ The Hollywood Reporter snímek popisuje jako „napínavé, propracované drama o traumatech, která utrpěli političtí disidenti a další odpůrci moci.“

Režisér v ilegalitě

Džafar Panahí (nar. 1960 v Myaneh, Írán) je jeden z nejvýraznějších představitelů íránské nové vlny a celosvětově uznávaný filmový režisér. Kvůli kritickému obsahu svých filmů se Panahí opakovaně dostával do střetu s íránskými úřady. V roce 2010 byl zatčen a následně odsouzen k šestiletému domácímu vězení a dvaceti letům zákazu filmování. Přesto natočil několik snímků „v ilegalitě“ – například Tohle není film (2011), Taxi Teherán (2015, Zlatý medvěd v Berlíně) nebo Tři tváře (2018, cena za scénář v Cannes), čímž se stal symbolem uměleckého odporu proti cenzuře.

Od asistenta k laureátovi

Panahí vystudoval filmovou školu v Teheránu a svou kariéru začal jako asistent režie u Abbáse Kiarostamího. Mezinárodní pozornost získal hned svým debutem Bílý balónek (1995), za nějž obdržel Zlatou kameru v Cannes. Následující snímky jako Zrcadlo (1997), Kruh (2000) nebo Offside (2006) potvrzují jeho schopnost citlivě, ale odvážně zobrazovat život v autoritářském Íránu, zejména z perspektivy marginalizovaných skupin.

Dokumentární realismus s politickým apelem

Panahího díla kombinují dokumentární realismus s osobní poetikou a politickým apelem. I přes represi zůstává hlasem těch, kteří v Íránu nemohou mluvit nahlas. V roce 2022 byl opět uvězněn a zkušenosti z vězení ho inspirovaly k natočení svého nejotevřeněji kritického filmu Drobná nehoda, který na půdorysu thrilleru rozehrává morální drama o vzpouře proti systému.

Synopse filmu

Začne to jedné noci jako drobná nehoda, která svede dohromady bývalého politického vězně Vahida a muže, v němž pozná svého mučitele z vězení. Jeho tvář Vahid sice nikdy neviděl, ale jeho krok a specifický zvuk umělé nohy, ten pozná s jistotou… Ale je ta jistota naprostá? Neprůstřelná? Bez velkého plánování se Vahid pouští do tragikomické záškodnické akce, která svede dohromady bývalé spoluvězně poznamenané všudypřítomnou politickou zvůlí. 

Společně čelí otázce, jež pronásleduje mnoho národů: můžeme se krutému systému pomstít na jednotlivci, který mu oddaně slouží? Mistr podvratné íránské kinematografie Džafar Panahí se vrací s filmem, který je inspirovaný jeho vlastními zážitky z vězení. I proto kromě typického humoru přináší čerstvý držitel Zlaté palmy z Cannes nezvykle otevřený a rozhořčený políček autoritářskému režimu, jenž pohrdá právem na svobodné vyjádření a prostou lidskou důstojnost.