EMA – studentský muzikál, který vás rozesměje, dojme a donutí přemýšlet

Děj muzikálu

Ema se zoufale snaží uniknout životu, který jí režíruje společenské postavení, a skrze dítě se pokouší napravit chyby vlastní matky. Touží po lásce, rodině i luxusu, který sama nikdy nepoznala. Příběh zkoumá křehkost rodinných vztahů, dospívání a hořkost nenaplněných snů, které se přelévají z generace na generaci. Do dění zasahuje rádio, které s nadhledem a absurditou komentuje svět kolem postav. Výsledkem je hořkosladký, místy absurdně vtipný, ale upřímný obraz o lidské touze po uznání a štěstí.

EMA vznikla jako studentská autorská spolupráce, která propojuje různé obory, přístupy i generace. Tvůrci se nebojí kombinovat humor s vážnými tématy a hledají nové divadelní jazyky, jak o nich vyprávět. Výsledkem je inscenace, která je vtipná, dojemná a upřímná – stejně jako lidé, kteří ji tvoří.

Slovo autorky Elizabeth Kateřina McIntosh

„Ema je náš autorský muzikál o tom, co se stane, když touha pořídit si myčku dosáhne nemyslitelných mezí,“ usmívá se Elizabeth Kateřina McIntosh, autorka scénáře i představitelka hlavní role. „Původně jsem ho psala jen jako malé odreagování od světa – vymýšlela jsem, jak se Ema vypořádá s překážkami, které jí nastolím, a psala krátké básničky, které příběh provázely. Ty Petr Matyáš Cibulka, nedocenitelná součást našeho týmu, zhudebnil a proměnil v písničky. Netušila jsem, že se z toho nakonec stane projekt, který se opravdu zrealizuje – a hlavně, že se do něj s obrovskou energií opře parta nadšených divadelníků. A i když jsem přišla s prvotním nápadem, výslednému tvaru určitě vděčím všem, kteří během zkoušek z textu vymacerovali jen to nejvtipnější, nepotřebné vyhodili a pomohli vše dovést ke zdárnému konce.“

Slovo autora hudby Petr Matyáš Cibulka

Hudebník Petr Matyáš Cibulka popisuje vznik hudby s typickým nadhledem: „Moje partnerka napsala muzikál. Já – kytarový písničkář v důchodu – jsem k němu složil písně. Noty nečtu, harmonické fígle neznám a na klávesy hraju jen pohledem a housle mají akorát čtyři struny a nějakej smyčec, či co. Naštěstí máme skvělé muzikanty: z chaosu vznikly aranže, ze zkoušek písničky. Naivně jsem si myslel, že psát hudbu do inscenace a zároveň v ní hrát je pohoda. Není. Je to maraton ve tmě. O to větší díky patří celému souboru, který se stal spoluautorem. Kdyby to přišlo znovu, budu ještě plešatější. Ale některé songy se povedly tak, že mě to hřeje ještě po oponě.“

Slovo režiséra Michala Fedorova

Režisér Michal Fedorov vnímá vznik muzikálu jako návrat k samotné podstatě divadla: „Ema vznikla přesně tak, jak by mělo vznikat divadlo. Ne kvůli zisku nebo další položce v životopisu. Elizabeth napsala muzikál, protože ho napsat jednoduše potřebovala. Sešlo se pár přátel, kteří se mají rádi a chtějí pobavit jiné přátele v hledišti. Myslím, že to z nás cítí. Přejeme si jen, aby přibývali a ten smích, dojetí a sounáležitost, které pokaždé mezi námi vzniknou, neutichly.“