Search icon

Energičtí STAYJ: Nezáleží na tom, kdo je na stagi a kdo v obecenstvu. Show tvoříme s publikem společně

STAYJ je pražská kapela hrající indie rock s prvky jazzu a soulu. Roztančili a rozezpívali publika v Praze i v Edinburghu, a teď se vrací s novým albem Chapter 2: Adventures. “Nová deska je o naději a hledání smyslu v každodennosti. Vnímání světa okolo nás a vědomí že, jsme jeho součástí, nám pomůže se vypořádat s náročnými pocity a situacemi. Měli bychom se méně soustředit na sebe, a víc vnímat svět okolo nás,” uvádí zpěvák Honza. Album představí 18.4. v Paláci Akropolis, kde kromě STAYJ zahraje i zpěvačka Marie April s kapelou The Fools.

Jak bys popsal vaši hudbu někomu, kdo vás nezná?

S kapelou hrajeme indie rock s prvky jazzu a soulu. Kromě klasického rockového složení máme saxofon a skvělého trumpeťáka Pepu. Naše hudba je hodně založená na živém hraní, publikum na koncertech často zpívá s námi - v těch momentech vlastně moc nezáleží na tom, kdo je na stagi a kdo v obecenstvu. Show tvoříme s publikem společně.

Na vašich stránkách jsem si četla popis vaší hudby – že je plná naděje a pozitivity – a říkala jsem si, že to zní trochu jako klišé. Ale po poslechu musím uznat, že ten popis odpovídal. Neznám moc hudby, co by byla tak plná naděje.

No, většina našich písniček vychází ze situací, které nejsou ideální. A jediný způsob, jak se s nimi nějak vypořádat, je věřit, že je překonáme. 

Takže ten prvotní pocit, ten impuls k napsání té písničky, většinou není úplně pozitivní?

Často není. Ale tvorbou toho songu vyjadřujeme přesvědčení, že i když jsme ve špatné situaci, tak že to bude lepší. Vnímání špatných situací v lepším světle je něco, o co se člověk musí aktivně snažit. Vyžaduje to úsilí, a tohle úsilí u nás vypadá tak, že napíšeme song. Pro každého to může být něco jiného, někdo třeba něco nakreslí nebo napíše, někdo si jde zahrát fotbal nebo zaběhat. Každý to má nějak jinak, ale to, co z toho vzejde, je většinou dobré. Člověka to namotivuje a řekne si, že je potřeba se s tou situací nějak vypořádat.

Jak jste nové album dávali dohromady?

No, byla to docela challenge, protože jsme kapelu založili už na gymplu, a potom jsme se rozletěli po Evropě. Náš trumpeťák studuje v Rakousku, kytarista Jonáš a klávesák Kuba jsou v Německu, já jsem ve Skotsku. Takže jsme se vždycky museli sjet do Prahy, a několik dní jsme se věnovali skládání, nahrávání a později i mixu. Za covidu jsme se nějak pustili do toho, že se to chceme naučit sami. V tom je ta nová deska o něco jiná než naše předchozí tvorba. Tím, že je mnohem víc self-produced, jsme měli absolutní kontrolu nad tím, jak to album bude znít. Zároveň jsme se, myslím, posunuli i muzikantsky.

To je vlastně hodně intenzivní, ne?

Vlastně jsou to taková soustředění. Prostě buď zajedeme k někomu domů, nebo jsme ve zkušebně několik dní v kuse a jenom skládáme, hrajeme. Ale je tam dobrá atmosféra, je to fajn.

Vy jste v minulosti odehráli shows i ve Skotsku, je pro vás hraní v zahraničí jiné, než tady v Česku?

No, když jsme hráli v Edinburghu, hrozně mě překvapilo, že to vlastně vůbec jiné nebylo. Vlastně na nás přišly podobné typy lidí, jako na nás chodí v Praze, a bylo crazy, jak moc nadšené to publikum bylo. Dokonce za námi přišla jedna Američanka a řekla nám, že máme všeho nechat, a dělat jenom hudbu. Ale říkala, že se to asi nebude líbit našim rodičům.

A nelíbilo by se to?

No, to je dobrá otázka. Nevím, ale myslím si, že my sami jsme rádi, že děláme vedle kapely i jiné věci. Je to o to svobodnější, nejsme na tvorbě závislí. Můžeme tu hudbu dělat tak, jak chceme.

Takže to není váš cíl, věnovat se jenom hudbě?

Tak část naší kapely jsou v podstatě profesionální hudebníci. Náš trumpeťák studuje v Rakousku jazzovou trumpetu, bubeník David má zase konzervatoř a učí. Ale jako kapela nemáme ambice se věnovat jenom hudbě. Vlastně mi přijde fajn, že kapela pro nás není nutně to, co nás bude jednou živit. Díky tomu nemusíme přizpůsobovat to, jak to děláme, a tvoříme fakt tak, jak nás to baví. S kapelou jsme tam, kde jsme vždycky chtěli být. Naše komunita nám stačí - budeme rádi, když se do ní přidají další lidi, ale už teď je to super.

Možná právě tahle svoboda dodává do vaší hudby i tu lehkost, a ty emoce, které tam jsou. V sobotu s vámi v Akropoli zahraje i čerstvá držitelka ceny Anděl, Marie April s kapelou The Fools. To spojení vás a Marie mě hodně zaujalo, protože její písně jsou často trochu ponuré, věnují se temnějším emocím. Je to kontrast oproti vaší hudbě, která opravdu srší pozitivitou.

Já si myslím, že Mary tu naději ve svých písničkách má taky, jenom ji vyjadřuje trošku jinak. Stejně jako u nás si člověk možná hned nevšimne, že naše hudba často vychází ze složitějších situací, je, myslím, naděje v hudbě Mary slyšet taky, když se člověk zaposlouchá. Jsme hrozně rádi, že ten koncert můžeme zahrát právě s Mary a její kapelou The Fools. Jsou to hrozně fajn lidi a skvělí muzikanti, a myslím si, že se to k sobě hodně žánrově hodí.

Vaše písnička Palette of the World byla v roce 2022 hymnou mezinárodního skautského setkání Jamboree.  Jaký máte vztah ke skautingu?

Já jsem skaut, ostatní nejsou skauti, ale tak nějak jsme si mezi nimi našli publikum. Pro skauty je hrozně fajn hrát, jsou energičtí, zpívají s námi.

Nejsou skauti trochu specifické publikum?

Spousta lidí, co na nás běžně chodí, jsou skauti. Přijdou mi hodně pozitivní, a protože jsou zvyklí spolu zpívat, mají podobný přístup i ke koncertům. Chtějí se jako publikum aktivně zapojit. Na skautských akcích bylo tohle cítit ještě víc než na běžných koncertech.

Přijde mi, že skautství docela ladí k vaší hudbě, která je energická, je z ní cítit naděje, což podle mě ke skautu patří.

To je super, to je něco, co bychom chtěli předávat. Jestli můžu něco říct na závěr, tak jsme hrozně vděční za to, že lidi, co nás objevili jako studentskou kapelu, s námi pořád jsou a poslouchají nás. Tohle album je pro ně, chtěli bychom tím něco vrátit tomu prostředí, které je tak fajn.

Album Adventures vyšlo 17.4. na platformě Spotify, křest proběhne 18.4. v Paláci Akropolis.

Napsala: Klára Rejlková

HudbaRozhovor

Číst další

loading