Neobvyklý portrét Lorenze Harta
Ve filmu „Blue Moon“ se Ethan Hawke ponořil do role umělce z 30. let, který zápasil s alkoholismem a problémy duševního zdraví. Hart, jehož hudební tvorba zahrnuje písně jako „Blue Moon“, je zobrazen jako muž plný protikladů – citlivý a osamělý, ale zároveň rozhodný. Klíčovým momentem filmu je noc 31. března 1943, kdy se v Sardi’s Restaurant konal slavnostní debut Broadwayské show „Oklahoma!“. Tato událost symbolizuje nejen významný okamžik v historii amerického divadla, ale i začátek nové umělecké kapitoly, kdy se jeho dlouholetá spolupráce s Richardem Rodgersem změnila navždy.
Umění versus komercializace
Na tiskové konferenci v Berlíně Ethan Hawke otevřeně kritizoval tendenci upřednostňovat peníze před opravdovou uměleckou vášní. „Když dáváme přednost penězům, získáváme umění, které je generické a oslovuje většinu, protože se vždy volí to, co se dobře prodává,“ řekl Hawke. Film tak není jen retrospektivou na poslední dny komplikovaného umělce, ale i výzvou k zamyšlení nad tím, jak trh a peníze formují uměleckou tvorbu.
Premiéra na Berlinale 75
Film byl představen na Berlinale 75, kde ho s nadšením přijali diváci i kritici. Richard Linklater, spolu s herci jako Margaret Qualley a Andrew Scott, prezentovali „Blue Moon“ jako neotřelou biografii Lorenz Harta, jehož písně – od „My Funny Valentine“ po „Isn’t It Romantic“ – definovaly americkou hudební scénu. Celá inscenace se odehrává v reálném čase, téměř jako jediná nepřetržitá scéna, což podle herců přináší neopakovatelnou atmosféru autenticity a emocí, která připomíná živé divadelní představení.
Sociální sítě a hollywoodský casting
V době, kdy digitální svět ovlivňuje mnohé aspekty našich životů, se Ethan Hawke vyjádřil i k aktuálnímu tématu vlivu sociálních sítí na filmový průmysl. Po kontroverzních komentářích jeho dcery Mayy Hawke, známé z „Stranger Things“, ohledně dopadu Instagramu na výběr herců, se s touto myšlenkou plně ztotožnil. Hawke označil celou záležitost za „šílenou“ a varoval, že rozhodnutí o castingu by neměla být určována počtem sledujících, ale skutečným talentem a lidskostí. Podle něj se tím umění nechává ovlivnit trhem a momentálními trendy, což může být osudové pro autenticitu filmové tvorby.
„Blue Moon“ je příběhem, který propojuje minulost s přítomností – příběhem přátelství, umění a neustálého boje mezi kreativní integritou a komerčními tlaky. Ethan Hawke svým herectvím přináší nejen hloubku a zranitelnost, ale také kritický pohled na dnešní filmový průmysl, kde sociální sítě a peníze hrají čím dál větší roli.
