EXIST aneb když Zlín útočí na Prahu a Praha se má co obávat

Jenže Zlíňáky už prostě přestalo bavit čekat, až se za nimi někdo uráčí přijet. V módě dnes nestačí existovat. Musíte být vidět. A tak udělali pravý opak. Naloadovali auta svými kolekcemi, backstage stany i vlastní energií a již podruhé během dvou let přivezly Zlín do Prahy. Dne 20. června 2026 tak opět v Paláci Karlín proběhla absolventská přehlídka EXIST talentovaných studentů ateliéru Design oděvu. Givin’ Antwerp Six vibe. Ne v estetice, ale v přístupu. Naložit věci do auta, přijet do centra dění a ukázat, co umíte. 

A připomínalo to spíš road movie než klasickou módní událost.

Možná právě určitá odříznutost od pražského dění dává studentům něco, co je dnes vzácné — prostor experimentovat bez neustálého tlaku na okamžitou prodejnost. Místo bezpečného minimalismu přinesli nadšení, odvahu a témata, která nevznikají z trendových reportů, ale z osobních fascinací.

Přehlídka nebyla prodejní runwayí pro buyers tak, jak ji známe z minulosti, kdy modelky chodili s čísly, jako produkty s nohama v podpatcích. Připomínala spíš scrollování dokonale kurátorované For You Page. Každá kolekce nabídla krátký, intenzivní příběh. Zaujala vás, vtáhla dovnitř a právě ve chvíli, kdy jste chtěli vidět víc, přichází poslední look a modelka mizí v backstage.

Od chrtích dostihů až po Martu Kubišovou

Nosnými tématy letošního ročníku byly intimita, spiritualita a vztah těla a společnosti. Chrtí dostihy, industrial historie Brna, životní příběh Marty Kubišové, brnění, punk, sumerské mýty… No témata byla pestrá jako rozkvetlá polní louka. Spojovala je však jedna věc — schopnost skrze oděv říct svůj osobitý názor.

Jak říká vedoucí ateliéru doc. MgA. Kristýna Petříčková: „Vedle samotné formy je zajímá také psychologický rozměr oděvu. Každá z kolekcí přináší silnou osobní výpověď, ale zároveň velmi citlivě reaguje na společenskou atmosféru dneška.“

O současné generaci se často mluví jako o generaci rychle se měnících trendů a identit. V absolventských kolekcích zlínských designérů jsme ale mohli vidět něco jiného: respekt k řemeslu, zájem o příběhy a snahu hledat v oděvu význam přesahující samotný produkt.