První ročník Mezinárodního filmového festivalu BOO zná své vítěze. Slavnostní vyhlášení oceněných snímků proběhlo v sobotu 8. listopadu v Centru současného umění DOX. Ocenění se udělovala v celkem šesti soutěžních kategoriích.
A v čem je BOO výjimečné? Festival vybírá nejlepší evropské snímky, ale i zatím neobjevené talenty. Hlavně ale festival dává prostor v rozhodování o vítězích nejen filmovým profesionálům, ale i samotným divákům. Právě pro ně vytvořil soutěžní kategorie mini BOO, 12+BOO, 15+BOO a BOO pro starší a pokročilé, ve kterých o vítězích nerozhoduje profesionální porota, ale nadšení diváci, kteří se na jeden den proměnili ve filmové porotce.
Kromě toho festival klade velký důraz také na audiovizuální výchovu a audience development, což jsou oblasti, kterým se spolek KRUTÓN, jež za festivalem stojí, věnuje již dlouhou dobu. Součástí festivalu tak byl i industry program, který přivítal více než 250 filmových profesionálů a nabídl např. celodenní program pro učitele, sdílení dobré praxe od zástupců předních filmově-výchovných institucí, Mezinárodní industry fórum, ale i mnoho příležitostí pro neformální networking.
O Ceně pro nejlepší evropský krátkometrážní film rozhodla tříčlenná porota, v níž zasedli Aleks Dimitrijevic (London Short Film Festival; dříve BFI Future Film Festival), Daniel Lundquist (BUFF Malmö) a Pantelis Panteloglou (Olympia International Film Festival for Children and Young People; prezident ECFA).
Přízeň poroty si nejvíce získal snímek Bůh se stydí francouzského režiséra Jocelyna Charlese. „Od chvíle, kdy jsme během prvního dne festivalu viděli tento film, jsme byli zcela uchváceni jeho barvami, atmosférou a obrazy, které v nás zůstaly dodnes. Zaujala nás působivá kombinace humoru a děsu spolu se způsobem, jakým film zkoumá strach a lidskou touhu hrát si na Boha: potřebu vše chápat a ovládnout svět kolem sebe. Ve vizuálním stylu i vyprávění filmu jsme rozpoznali vlivy japonských umělců, od Mijazakiho po Murakamiho, snímek si ale i tak zachovává zcela osobitý a originální charakter. Jde o mimořádně vyspělé a sebejisté dílo a velmi nás překvapilo, že jde o režisérův vůbec první krátký film,” vysvětluje porota svůj výběr.
I v této kategorii udělila porota i zvláštní ocenění, a to polskému snímku Tanec v rohu režiséra Jana Bujnowského. „Porota by ráda vyzdvihla něžný a vizuálně uchvacující film, který vyvolával emoce nostalgie, smutku, ale i zvláštní pocit naplnění. Dojemný a zároveň humorný příběh o nesplněných snech, plynutí času a rodinných vazbách dokázal skrze svůj fotbalový povrch vystihnout mnoho malých tragédií, které tvoří náš svět, a nakonec je i přesáhnout,” popisují porotci, čím si je snímek získal.
V soutěžní kategorii Česko-německého BOO o nejlepším snímku rozhodovala čtyřčlenná porota ve složení Julia Fleißig (LUCAS IFF), Amrei Keul (International Short Film Week Regensburg; board AG Kurzfilm), režisérka Adéla Komrzý (Jednotka intenzivního života, Zkouška umění) a producentka Eva Váchová (Přišla v noci, Kdyby radši hořelo).
„Vítězný snímek nás zavedl do pochybné pražské čtvrti. Černobílým neo-noir světem doprovázíme svérázného hrdinu na jeho misi, jejímž cílem je vyřešit nečekaný nedostatek piva. Silné záběry a detailní perspektivy vytvářejí hloubku, jakou v 2D animaci jen málokdy vidíme. Výrazné postavy téměř nemluví, ale vyměňují si významné pohledy a s notnou dávkou humoru nás provázejí nocí,” přibližuje porota, proč se ocenění rozhodla udělit snímku Hurikán režiséra Jana Sasky.
Kromě toho porota udělila také zvláštní uznání snímku Klid zbraní režiséra Jakoba Kreseho. Své rozhodnutí porotkyně zdůvodnily následovně: „Rády bychom udělily zvláštní uznání filmu Klid zbraní režiséra Jakoba Kreseho, který ukazuje, jak silně kus nedávné evropské historie stále ovlivňuje osudy jednotlivců, a také nám znovu připomíná, že genocida se odehrává přímo před našima očima – tehdy i dnes.”
V porotě soutěžní kategorie mini BOO se porotci nestali filmoví profesionálové, ale malí filmoví nadšenci ve věku 7–9 let. Kdo totiž rozumí filmům pro nejmenší lépe než ti, pro které jsou přímo určené? Vítězem této kategorie se stal snímek Legenda o kolibříkovi režiséra Morgana Devose. „Líbil se nám zajímavý děj a kreslené postavičky. Zvířátka se spojila a pomohla kolibříkovi zachránit lenochoda, který tak mohl dál žít s kamarády v pralese. To nejlepší je, že všechno dobře dopadlo,” přibližují malí porotci, co je na filmu zaujalo.
I v této soutěži rozhodovali o nejlepším filmu mladí porotci, tentokrát ve věku 12–14 let. Vítězství si nakonec odnesl animovaný snímek Volcelest režiséra Érica Bricheho. „Film jsme ocenili hlavně za jeho precizní animaci, která podtrhuje téma surové přírody bez slitování. Netradiční vizuál byl zásadní pro celkový dojem z film,” přibližují porotci, co pro ně při výběru vítěze bylo klíčové.
Filmoví nadšenci ve věku od 15 do 19 let vybrali za nejlepší film ve své soutěžní kategorii snímek Bůh se stydí režiséra Jocelyna Charlese, který si tak z festivalu odvezl ocenění hned z dvou kategorií. Čím je snímek oslovil popsali porotci následovně: „Tento film bychom rádi ocenili za to, že pokládá otázky, se kterými se můžeme ztotožnit a za nalezení originálního způsobu, jak je vyjádřit. Film nás zaujal surrealistickými vizuálními efekty a napětím, které se stupňuje až do poslední vteřiny.”
V této festivalové kategorii se do role poroty vžili „starší a pokročilí” diváci ve věku 60+ a vášnivou diskuzí nad nominovanými snímky ukázali, že i pro ně je film důležitým médiem, nad kterým dokáží přemýšlet z mnoha perspektiv. Vítězství přiřkli britskému snímku Zápisky ze třetí planety režiséra Simona Ellise. Co je na snímku zaujalo a proč se pro něj rozhodli porotci shrnují následovně: „Film Zápisky ze třetí planety obsahuje nesmírně působivé autentické záběry noční oblohy, planet a hvězd. Na fungování vesmíru pohlíží jedinečnou dětskou perspektivou, která vnáší do tématu odlehčení ve formě humoru. Odborná fakta v grafice pak silně kontrastují s přítomnými iracionálními názory, které píší lidé na internet a v nichž zpochybňují vědecké poznání. Film má mimo zmíněné umělecké kvality zároveň i obrovský potenciál stát se zajímavým výukovým materiálem.”
I když bylo již o vítězných snímcích rozhodnuto a ceny rozdány, BOO se ještě zdaleka nechýlí ke konci. Celý následující týden se ponese v duchu každodenních projekcí festivalových snímků pro mateřské, základní i střední školy v Kině Kavalírka.
