Magazín Variety vyzpovídal legendárního Hugha Laurieho, který propůjčil hlas Albusu Brumbálovi v nové audioknize ságy Harry Potter od Audible. Velká zodpovědnost, kterou ale přijal s typickým nadhledem a ironií.
Otázkou je, jak vážně budou anglicky mluvící fanoušci brát hlas Hugha Laurieho coby Albuse Brumbála v nové audioverzi. Jisté je jedno - nezapomenutelný dr. House, herec a komik s více než čtyřicetiletou kariérou, se nikdy nebere příliš vážně. Rozhovor, který poskytl Variety, je plný humoru i pokory k roli, kterou na filmovém plátně ztvárnili Richard Harris, Michael Gambon a Jude Law, a brzy ji v chystaném rebootu pro HBO Max převezme John Lithgow.
V letech 1989 až 1995 běžel na BBC kultovní komediální pořad A Bit of Fry & Laurie, kde Hugh Laurie a Stephen Fry hráli desítky absurdních postav. Právě přes Frye se Laurie k Potterovi dostal – jeho přítel a kolega je totiž kmotrem Laurieho dětí, které v autě neustále chtěly poslouchat anglické audioknihy Harryho Pottera, načtené samotným Stephenem Fryem. „Měl jsem pocit, že jsem se stal docela znalým, aniž bych kdy viděl text na papíře. [...] Jeho výkon jsem si opravdu užil, i když 7000 hodin Stephena Frye, který mi mluví do ucha - no, řekněme, že ke konci už jsem měl dost,“ směje se Laurie.
Navzdory dlouhému seznamu herců, kteří Brumbála hráli, se Laurie přirozeně nechal ovlivnit právě Fryovým přístupem - až měl strach, že ho bude napodobovat, i když nechce. „Ale všichni do role vnesli vážnost, laskavost a moudrost. To muselo zůstat,“ říká herec.
Dělal Laurie konkurz na roli? „Ne, a trochu se za to i stydím. Jedním z velkých privilegií, když jste v oboru tak dlouho, je, že lidé už vědí, kdo jste a co umíte. Ušetří vás to ponižujícího momentu, kdy se musíte snažit prodat producentovi nebo režisérovi. Já to prostě neumím. Myslím, že za čtyřicet let jsem dostal asi dvě role díky konkurzu. Fakt mi to nejde,“ přiznává s humorem.
Laurie popisuje novou verzi příběhů jako „zvláštní hybrid – není to pouhé čtení románu, ale ani úplná dramatizace. Je to mix obojího.“ A co složité pasáže plné podivných slov? „To nejhorší na zakoktání je, že přijde z ničeho nic – jako kůň, který odmítne přeskočit překážku. Klidně tu nejnižší. [...] Díváte se na dlouhé, komplikované věty a myslíte si, že si zlomíte jazyk, ale pak to jde hladce. Zato ta nejjednodušší věta vás dokáže zaskočit, ani nevíte proč. Slyšíte, jak lidi za sklem obracejí oči v duchu: ‚Bože, zvládne tohle vůbec říct?‘ Ale nakonec to vždycky dáte,“ směje se herec.
