Autoři a autorky interpretují prostor vestibulu technologického centra jako aktualizaci předobrazu antické agory – místa kontaktu, naslouchání a vyjednávání. Jejich projekt nabídne multikanálovou zvukovou instalaci, která pracuje se zvukem, jeho směrovostí, vzdálenostmi i synchronizací kanálů. Zvukové pásmo ve výstavě střídá v různých modalitách hlasy širokého spektra entit, ne nutně pouze lidských. Používá motivy prostorovosti a časomíry architektury, naladění se na mimolidské jevy, mluvení za druhé nebo exponování se fyzickým účinkům zvuku. Dílo věnuje pozornost i mezerám v překladu a momentům neporozumění.
Když hala začne naslouchat: Více-než-lidská agora promění Galerii UM ve zvukový experiment
Zatímco hlavní budova UMPRUM na nám. Jana Palacha prochází rekonstrukcí, Galerie UM se přesouvá do Technologického centra UMPRUM v Mikulandské ulici. Ve velkorysých prostorách vstupní dvorany se jako první představí zvuková výstava Více-než-lidská-agora, která prostor haly přímo tematizuje. Výstava se uskuteční od 23. ledna do 14. února novém prostoru Galerie UM, vernisáž proběhne 22. ledna 2026 od 18 hodin.
Zatímco hlavní budova UMPRUM na nám. Jana Palacha prochází rekonstrukcí, Galerie UM se přesouvá do Technologického centra UMPRUM v Mikulandské ulici. Ve velkorysých prostorách vstupní dvorany se jako první představí zvuková výstava Více-než-lidská-agora, která prostor haly přímo tematizuje. Výstava se uskuteční od 23. ledna do 14. února novém prostoru Galerie UM, vernisáž proběhne 22. ledna 2026 od 18 hodin.
Výstava, na které se podílejí studentky a studenti UMPRUM a AVU vychází z pedagogické a tvůrčí praxe Slávy Sobotovičové a Jonáše Richtera, kteří se na UMPRUM dlouhodobě zabývají hlasem, textem a performativitou.
Tematický rámec
Základním tematickým rámcem je kritický pohled na současné multikrize a otázka, jak lze o společné realitě rozhodovat v mnohosti hlasů. Výstava chápe naslouchání jako imerzivní a zcitlivující princip, který nahrazuje jistotu pozorování ochotou slyšet i to, co bývá neslyšené. Opírá se o ideály akustické spravedlnosti, podle nichž je naslouchání formou pozornosti a uznání. Akustika se zde stává rámcem pro zpochybňování mocenských struktur a pro kultivaci empatie vůči jiným druhům, entitám i prostředím.
Více-než-lidská agora tak není jen výstavou, ale především procesem naslouchání. Chápe je jako imerzivní, zcitlivující a podpůrný princip, který zpochybňuje obvyklou jistotu a distanci vizuální percepce.
Autoři a tým
Autoři a autorky: Žaneta Bartáková, Kindred Haller, Julie Hanuliaková, Ondřej Konrád, Taber Kotík, Anna Šípová a Kateřina Šípová
Koncepce a pedagogické vedení: Jonáš Richter a Sláva Sobotovičová
Grafika: Šimon Jan
