Rozhovor o skutečné podstatě hipoterapie: Když jsou koně parťáci, ne nástroje

Vogue píše, že existuje rostoucí hnutí „women-led equestrian retreats.” Jaký význam pro tebe osobně má to, že je Hipoterapie Napoli je vedená ženami?

To, že je projekt Hipoterapie Napoli vedený ženami je krásné (a jsem na naši girl power pyšná), ale upřímně si myslím, že muži a jejich energie do koňského světa patří. I když je jich v tomto “oboru” výrazně méně, tak ti, kteří tu jsou, jsou velcí srdcaři.

Jaký stereotyp o hipoterapii bys nejradši navždycky zrušila?

Ideálně ten, že jde pouze o vození lidí (v mém případě dětí) na koni. Jedná se o komplexní zdravotnickou metodu, která má průkazné pozitivní výsledky - a to bych byla ráda, kdyby se víc dostalo do širšího povědomí. 

A co to teda ta hipoterapie přesně je, když tam ty klienty jenom nevozíte? Co je k tomu potřeba? 

Hipoterapie - konkrétně hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii je speciální metoda, která používá pohyb hřbetu koně k práci s (nejen) tělem daného člověka. Jedná se o jedinečný trojrozměrný pohyb, který napomáhá s neblahými klinickými projevy nejrůznějších diagnóz. 
A k tomu, abys ji mohla kvalitně provozovat potřebuješ řádně vzdělaný tým a (jak lidský, tak koňský) v ideálním případě je dobré, aby byl tým licencovaný a zaštítěný Českou hiporehabilitační společnosti (ČHS). Tato místa jsou následně registrovana jakožto akreditovaná střediska pod ČHS. 

Jak konkrétně to pomáhá dětem s postižením? 

Vzhledem k mé profesi ergoterapeutky budu popisovat více pohled na fyzickou stránku člověka, ale při hipoterapiích dochází i k účinku na psychiku - v praxi tyhle složky totiž úplně oddělit nejde 🙃.
O pozitivních účincích hipošek bych mohla mluvit hodiny! Při práci s dětmi s postižením velmi záleží na zdravotním stavu klienta a na stupni jeho vývoje. Konkrétně napomáhá zpevňovat střed těla, podoporuje stabilitu, … Koňská chůze napodobuje lidskou a díky tomu dochází při terapii k poskytování pohybových impulzů do mozku, na základě kterých je dítě následně vedeno ke správným pohybovým vzorcům i tam, kde nejsou přirozeně vyvinuté.
Třeba Emily (holčička s kombinovaným postižením, které ji limituje v rozvoji) je po 5 měsících schopna se samostatně posadit a hrát si nebo Elinka, která se po půl roce docházky na hipošky, rozchodila. 

Říká se, že koně odrážejí vnitřní stavy lidí (např. úzkost, radost, nejistotu)?Co to pro tebe znamená?

Ano, koně mají emoce a rozpoznají i ty naše. Pokud se kůň cítí bezpečně je schopen poskytnout velkou oporu a uklidnění. Aby nám ale bylo vzájemně dobře a mohli jsme spolu komunikovat, je tak potřeba pracovat i na svých emocích, vnímat a žít přítomným okamžikem.
Právě být opravdu v přítomnosti a vnímat v ní je věc, která bohužel v dnešní době není samozřejmostí, ale u koní se bez ní obejdeme jen těžko.

Trend, zejména ruzných retreatů s konmi mění paradigmata: koně jsou místo nástrojů, považovánni spíš za parťáky. Jaký je tvůj pohled na tuhle změnu dynamiky mezi člověkem a koněm? Vnimas to nejak i v kontextu hipoterapie? 

Já jsem rozhodně zastáncem názoru, že koně jsou naši parťáci. V mém případě je vnímám jako své kolegy terapeuty, bez kterých by má práce nebyla možná. Přistupujeme k nim s respektem a snažíme se vnímat jejich potřeby a pocity. Samozřejmě s rezervou - každému se někdy nechce do práce 😃. Klademe u nich ale důraz na relax a mimo práci na terapiích je bereme pravidelně na procházky a vyjížďky do přírody a užíváme si tak společný čas. Dalo by se říct, že je to kolikrát i takový náš společný teambuilding🤝😎

Jak teda takový parťáky terapeuty (koně pro hipošky) vybíráte? A proč jich máte 5? 

Výběr koně na hipoterapie se pro laiky může zdát docela jako oříšek, protože se musí zhodnotit fyzický stav koně, jeho pohyb s důrazem na kvalitu, také psychický stav a psychická odolnost. Zároveň je třeba, abyste si ideálně takzvaně “padli do oka” a byli schopni vzájemné spolupráce. 
Abychom mohli co nejefektivněji nastavit terapeutický plán pro naše klienty, potřebujeme rozmanité portfolio pohybu. Když to zjednoduším, tak pět koní máme, protože každý kůň poskytuje jiné impulzy, které se hodí na odlišné typy diagnóz. Velkou roli hraje taky psychická pohoda koní, která je pro kvalitní a dlouhodobé provádění terapií nutností Jeden pracuje, ostatní odpočívají společně ve výběhu.

Jaká je vize projektu do budoucnosti? Co chcete projektem světu sdělovat? 

Chtěli bychom aby Napoli bylo místem, kde bude v bezpečném prostředí pro rozvoj a setkávání poskytnuta péče celé rodině od klienta, přes sourozence až po rodiče. 
Do budoucna plánujeme také dětské kroužky o návratu k přírodě a k sobě, workshopy a teambuldingy. (O všem budem již brzo informovat u nás na sítích a webu, tak nás sledujte, hihi!)
Tvořit na poli klidu, propojení a opravdovosti. Otevírat oči tomu, že citlivost a jinakost jsou přirozenou součástí života a připomínat (díky dětem i zvířatům) to, na co někdy zapomínáme - radost z obyčejných okamžiků a bezpodmínečnou lásku. 

Co bys doporučila člověku, který hledá hipoterapii- ať už pro sebe nebo pro své dítě? Na co se zaměřit ? Jak a kde hledat? A co vlastně stane přesně?
 

Jako první věc, kterou bych doporučila udělat je, podívat se na stránky ČHS a zkontrolovat si danou odbornost střediska, které bych chtěl navštěvovat. Bohužel jsou i stáje, které nazvou vození dětí na koni hipoterapie a provozují tuto službu bez odbornosti. 
Následně bych oslovila středisko ve svém okolí a dále už bych řekla, že je to na pocitu každého, zda mu služba bude, či nebude vyhovovat. 

A na závěr nám prosím popiš moment, kdy jsi si řekla: „Tahle práce má fakt smysl,“ a dodnes tě drží? A neco, co bys doporucila mladejm lidem, ktery chtej taky neco budovat a jit si za svym snem? 

Poprvé jsem si tuto větu řekla, již při studijích vysoké školy a doprovází mě až do teď. Je to můj hnací motor v náročnějších chvílích. Dojímám tím sama sebe, protože je to prokazatelně práce s velkých a hlubokým smyslem a já jsem vděčná, že mám možnost dělat právě ji.
Mladým cílevědomým lidem bych vzkázala to, ať se nenechají zastrašit hořkosladkým startem a dovolí si se vždy alespoň na chvilku zastavit a otočit se za tím, co již dokázali a teprve poté pokračovali. Jít si za svým snem je velmi klikatá cesta s nejrůznějšími překážkami, na které se kolikrát ani nejste schopni připravit, ale STOJÍ TO ZA TO. 

Bc. Zuzana Reiselová, iniciátorka projektu 

Zuzka je ergoterapeutka a hipoterapeutka se zaměřením především na děti. Snaží se v oboru dětské rehabilitace stále vzdělávat, aby mohla našim klientům poskytnout co nejodbornější a nejkvalitnější péči. Dále se taktéž věnuje přípravě koní na hipoterapie, jejich relaxu a zajišťuje jim odbornou péči (veterina, fyzioterapie, …)

V roce 2023 ukončila bakalářské studium ergoterapie na Fakultě zdravotnických studií UJEP. Na téže fakultě v letech 2021–2024 studovala i fyzioterapii. V roce 2023 absolvovala kurz „Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii (HTFE)“ a v roce 2025 navázala specializací „HTFE v rané péči“ – obojí pod záštitou České hiporehabilitační společnosti. Své odborné znalosti rozšiřuje také prostřednictvím kurzů jako Kineziotejping, Fyzioterapie funkce 1 a Fyzioterapie funkce: O dětech, DNS Batole a komplexního programu ComplexCore+ (Level 1,2 a 3). 

Od roku 2018 také působí ve spolku SRAZ, z. s. v Toulcově dvoře, kde začínala jako lektorka jezdeckých aktivit a asistentka při hiporehabilitaci a později zde pokračovala jako hipoterapeutka. V roce 2023 pracovala jako ergoterapeutka na oddělení neurologické rehabilitace v Nemocnici AGEL Říčany a v letech 2024–2025 působila také na Dětské neurorehabilitační klinice ASTRA.

✍️ 🎤 📸 Veronika Trávníková, @kofolenka, foto22