Kratom, ketamin a fakta bez moralizování - kdo stojí za Czeched Substance

Představíš nám projekt Czeched Substance a jaký byl impuls pro vytvoření téhle organizace?

Určitě. Czeched Substance je nezisková organizace. Troufnu si říct, že v současnosti jde o největší českou neziskovku, která se tomuto tématu věnuje v online prostředí. Snažíme se stavět práci na tom, že lidi nestrašíme - to byl klasický přístup k edukaci o drogách, který tu historicky převládal. My nabízíme vědecky ověřené informace a pracujeme podle moderních adiktologických přístupů, které říkají, že nemá smysl uživatele stigmatizovat. Lepší je otevřený dialog a diskuze o těchto tématech - říkat věci tak, jak jsou. Pokud lidé cítí, že je někdo bullshituje, mívá to záporný preventivní efekt. Dám příklad: do školy přijde čtyřicetiletý člověk, na kterém jde vidět, že nikdy neviděl trávu, a začne tvrdit, že když si studenti zahulí, za rok skončí na heroinu, nebo že když si dají LSD, vyskočí z okna. Studenti pak mohou zjistit, že to není pravda, ztrácí důvěru a pak mohou vyzkoušet nebezpečnější látky, u kterých už jsou rizika vyšší, anebo prostě jen nemít takovou tendenci dodržovat pravidla snižování rizik obecně.

Impulsem k založení bylo, že jsem měl kolem sebe hodně lidí, kteří látky užívali a ubližovali si. Dělal jsem v té době hodně research - 98 % zdrojů, ze kterých jsem čerpal, byly odborné materiály v angličtině. Došlo mi: ti lidé kolem mě zpravidla neumějí anglicky. Existuje vůbec něco v češtině pro ně? Hledal jsem a nenašel. Viděl jsem v tom velkou díru - škoda, protože si lidi zbytečně ubližují. Začal jsem proto překládat články z PsychonautWiki (to je největší anglický portál o látkách - něco jako Wikipedie o drogách), dávat je na Instagram, a postupně se ke mně začali přidávat další schopní lidé. Aktuálně nás je v týmu kolem třiceti a už nejde o one-man army - máme specializovaný tým.

A proč si myslíš, že prevence a osvěta jsou tak důležité?

Protože přístup „neber drogy“ jednoduše nefunguje. Harm reduction vychází z uvědomění, že lidi látky užívají od pravěku, užívají je nyní a pravděpodobně je budou užívat i dál. Když se podíváte i na státy typu Číny, Malajsie nebo Singapuru, kde mají velmi přísné protidrogové zákony a s tím spojené rozsáhlé problémy s lidskými právy, uvidíte, že i přesto se tam drogy užívají, vyrábějí a prodávají - i když za to mnohdy hrozí tresty smrti. Jediný způsob, jak snižovat rizika, je dávat lidem informace, jak si co nejméně ublížit, pokud se rozhodnou látky užít, pomoci jim vybudovat osobní odpovědnost a vést je k otázkám jako: proč to dělám? co od toho chci? stojí mi to za to i s vědomím rizik? 

Když si člověk rozumně promyslí motivaci a rizika, často vyhodnotí, že to pro něj není to nejlepší. Snažíme se lidi vést k tomu hlubšímu přemýšlení, aby nejednali impulzivně. Mluvíme i o benefitech některých látek: psychedelika nebo disociativa mohou mít terapeutický potenciál. V Česku se už používá psilocybin a ketamin v léčbě úzkostí a depresí a také v některých onkologických kontextech. Když jsou tyto látky v rukou odborníků a doprovázené psychoterapií, stávají se silným pomocným nástrojem. My o tom mluvíme objektivně - i o benefitech, i o rizicích.

Proč je vztah společnosti k alkoholu tak odlišný od vztahu k jiným drogám, když jsou rizika podobná?

Alkohol je s námi velmi dlouho - v minulosti bylo bezpečnější pít pivo než pít znečištěnou vodu – užívání alkoholu má hluboké historické kořeny. Navíc, i když začala „válka proti drogám“ (Nixon), alkohol zůstal legální a byl vnímán jinak. Starší generace ho často vidí jako něco zcela odlišného. Přitom alkohol patří mezi nejdestruktivnější látky v naší společnosti: může mít život ohrožující abstinenční příznaky, zvyšuje agresivitu, podílí se na obrovské části domácího a sexuálního násilí a autonehod a ročně nás stojí mnoho miliard korun na zdravotních dopadech..

Jaký vztah máte k látkám uvnitř vašeho týmu?

Zastáváme princip kognitivní svobody: pokud člověk svým počínáním neublíží sobě ani druhým, měl by mít právo zacházet se svým vědomím, jak chce. Užívání látek ani u klientů, ani u členů týmu automaticky neodsuzujeme. Jsou ale situace, kdy látky užívat nedovolíme - například když provozujeme harm reduction stánky na festivalech: je pro nás nepřípustné, aby člen týmu při vykonávání HR praxe byl  pod vlivem čehokoliv kromě nikotinu nebo látek podobných, které neovlivňují zásadně kognici ani vědomí. V jiných kontextech je to ale každého věc, pokud to není na úkor někoho jiného.

Někteří naši členové mají s látkami zkušenost. Nemyslím si, že člověk, který dělá edukaci, musí osobní zkušenosti mít – pokud se dobře teoreticky vzdělává. Na druhou stranu to u naší cílové skupiny přidává kredibilitu, když někdo dokáže říct: „Nemám o tom jen načteno, něco jsem i prožil.“ Osobně jsem byl tři roky závislý na kratomu, teď už několik let nejsem. Ta zkušenost mi pomáhá s klienty, kteří procházejí abstinenčními příznaky - lépe rozumím, čím si procházejí a mohu říct: „Já jsem to taky prožil, je to hrozný, ale přežiješ to.“

Kratom - je legální? Jak to teď vypadá?

Od nového roku ano. Dlouho byl v šedé zóně: nesměl se prodávat jako potravina určená k lidské konzumaci, ale jako sběratelský předmět prodávat šel. Před pár měsíci se ale zákonný rámec změnil – vznikla legislativa o psychomodulačních látkách, tedy látkách, které mají rizika, ale nejsou nutně stoprocentně zakázané. Kratom se nyní může prodávat za určitých podmínek: nesmí být v trafikách a běžných večerkách, kde by se k němu mohli dostat nezletilí; prodává se pouze na základě předložení občanského průkazu (tedy zletilým osobám); balení jsou omezená na 50 g, což pomáhá lépe kontrolovat spotřebu; a platí přísná kontrola kvality - žádné těžké kovy, pesticidy apod. V minulosti právě kontaminace byla jedním z hlavních problémů a zdrojem otrav.

Kratom má specifické a komplexní působení na mozek: obsahuje stovky alkaloidů, z nichž hlavními jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin, je tam ale i celá řada dalších látek. Společně ovlivňují celou řadu receptorových systémů v mozku, od opioidního po serotonergní. Díky tomu může pomáhat tlumit úzkost, snášet chronické bolesti bez potřeby užívání těžších opioidů, nebo zlepšovat pozornost u někoho s ADHD - má opravdu hodně mechanismů působení. Při pravidelném užívání ale způsobuje jak psychickou, tak fyzickou závislost.

Jakým způsobem provádíte osvětu?

Jádro naší práce je online působení. Máme schopný marketingový tým, rozumíme sociálním sítím a víme, jak tvořit obsah, který lidi zaujme. Klasická prevence byla většinou peer-to-peer - přednášky ve školách nebo veřejné akce - my jsme si řekli: když jsou k dispozici masové kanály, proč toho nevyužít? Proto děláme osvětu přes Instagram, YouTube a další sítě - nasbírali jsme desítky tisíc sledujících a zasahujeme stovky tisíc lidí měsíčně. Kromě příspěvků máme podcasty, animovaná videa a přednášky.

Bohužel nás Meta často penalizuje: i když tvrdí, že harm reduction obsah nebude mazat, několikrát jsme o účet přišli, máme shadow ban a pravidelně nám mizí posty, na kterých jsme strávili hodiny práce. Proto jsme se rozhodli tvorbu centralizovat na náš web a vytvořit online databázi látek ve stylu PsychonautWiki, kterou nám Meta nemůže smazat.

Kromě online působení chodíme přednášet do škol - už jsme byli na mnoha školách a přednášíme tak pro stovky žáků. Děláme přednášky pro veřejnost zdarma, školíme preventisty, psychology, policisty i firmy, účastníme se adiktologických konferencí a pořádáme harm reduction stánky na hudebních akcích. Na stáncích bezplatně rozdáváme sterilní šňupátka, špunty do uší, vitamíny, ovoce, vodu a hlavně poskytujeme safe space a poradenství. Když se na místě někomu něco stane, většina týmu má výcvik pro zvládání náročných psychedelických prožitků, takže dokážeme pomoct. Lidé nám píší i do DMs - chodí desítky zpráv denně, snažíme se vše zvládat, ale většina práce je na dobrovolnické bázi, takže někdy nestíháme.

Jak se podle tebe změnil vztah společnosti k psychoaktivním látkám v posledních letech?

V mé věkové skupině i u mladších lidí vidím, že alkohol přestává být dominantní. Výzkumy ukazují, že prevalence užívání alkoholu u mladší generace klesá. Naopak mladí často experimentují se syntetickými látkami a různými deriváty klasických drog. Například se dají na internetu objednat velmi silné psychoaktivní látky, které jsou chemickými analogy klasických látek a tím pádem nebývají na seznamu zakázaných látek, i když mají podobné efekty. V minulosti se mnohé takové látky vyráběly v Nizozemsku; když se to tam zakázalo, zdroje se přesunuly do Číny a kvalita často klesla. Trend už není tak silný jako před dvěma až třemi lety, ale nových substancí je pořád hodně.

Velký boom zaznamenaly i kanabinoidní analogy (HHC aj.). Do nedávna nebylo legální klasické konopí pěstovat nebo prodávat (prodávat pořád není legální; pěstovat je možné od 1. ledna), takže se rozšířily syntetické kanabinoidy. Kdyby bylo THC legální a regulované, uživatelé by se méně uchylovali k těmto analogům.

Klasické látky jako metamfetamin, amfetamin, MDMA, ketamin, psilocybin a LSD se stále užívají; užívání ketaminu podle mě roste. Zvyšuje se i užívání léků proti úzkosti, opioidů nebo pregabalinu - souvisí to se špatnou péčí o mentální zdraví; mladí trpí úzkostmi a depresí a nemají rychlý přístup k terapii přes zdravotní systém, takže se obrací k užívání látek. Taky přechod od cigaret k vapům nebo nikotinovým sáčkům je výrazný trend.

Rizika spojená s braním drog jsou často zmiňovaná, přesto je lidé ignorují. Proč?

Je to z několika důvodů. Svět teď přináší spoustu špatných zpráv dostupných okamžitě přes internet - lidé to sledují v přímém přenosu a je to obrovská emoční zátěž. Látky mohou být způsobem úniku, formou escapismu - od globálních hrůz i od osobních problémů (hádek, stresu v práci, školních problémů). Pokud si člověk nevytváří jiné než látkové copingové strategie, dostává se do začarovaného kruhu: vezme látku, na chvíli je mu lépe, pak po odeznění je mu hůř a už to je prekurzor vzniku závislosti.

Další důvod je, že každý z nás má nějaké slabiny. Máme hypotézu, že každý člověk má látku, u které je pro něj vyšší pravděpodobnost závislosti - a závislost není jen o látce, ale z 50 % o člověku a jeho vnitřním nastavení. Například člověk se symptomatikou ADHD může po užití amfetaminu lépe udržet pozornost a uváží, že to řeší jeho problém. Když někdo s úzkostí najde úlevu v pregabalinu, je to pro něj lákavé. To vede k tomu, že se místo práce na dlouhodobých nelátkových řešeních lidé sebemedikací uchylují k látkám a zvyšují pravděpodobnost vzniku závislosti.

Užívání nemusí být jen negativní - někdo to dělá ze zvědavosti nebo aby si užil kvalitnější čas s přáteli nebo kvůli fenoménu změněných stavů vědomí, které jsou pro ně fascinující. Látky jsou dvousečné - fentanyl zabíjí v USA statisíce lidí, ale je páteří moderní medicíny pro pacienty s chronickou bolestí. Když lidi užijí látky vědomě a za dodržení harm reduction pravidel, může to přinášet víc pozitiv než negativ - problém je, že málo kdo to dělá zodpovědně.

Co je podle tebe důležité pro bezpečné užití látky?

Za prvé znát technická specifika látky: jak bude působit, jak dlouho to trvá, jak se správně dávkuje. Pak říct: set a setting - set je vnitřní nastavení člověka (je v pořádku mentálně? bere to kvůli smutku nebo aby něco potlačil?), setting je okolí (kdo je s vámi, je to bezpečné místo?). Být s lidmi, kterým důvěřujete a kteří vědí, jak to proběhne, je zásadní. Užít látku sám někde v klubu je příklad špatného settingu - na tom může hodně záležet, jestli zážitek bude pozitivní nebo negativní.

Jaký vliv má popkultura na vztah k látkám?

Drogy pronikají do popkultury stále víc - ve filmech, hudbě, vizuálním umění. V rapu často vidím bagatelizaci nebezpečných tlumicích látek: „dám si tři Xanaxy a je to super“ - a málokdo v tom subžánru zmiňuje obrovská rizika. To má v konečném důsledku vliv na děti, které nemají dostatečně vyvinuté rozlišovací schopnosti a tyto umělce si berou jako vzory. Historicky se také přes reklamy glorifikovalo kouření nebo alkohol ve filmech a reklamách - to frustraci a normalizaci podporuje.

Jak vnímáš odezvu na vaši organizaci skrze aktivity?

Jsme strašně vděční za odezvu. Účastníme se high-profile konferencí - domácích i mezinárodních – a jsme zváni i jako řečníci. Nedávno jsme byli na konferenci o mentálním zdraví a psychedelikách na Pražském hradě. Odborná adiktologická obec nás také zve na své profesní akce, což je signál, že to děláme dobře a postupně se etablujeme v zavedených strukturách v této oblasti. Hodně členů týmu jsou současně členy České psychedelické společnosti – to nám přidává kredibilitu. V týmu máme adiktology, chemiky, biochemiky, farmakology - lidé s doktorským nebo magisterským vzděláním - takže máme i vlastní odborný kapitál.

Chcete něco dodat na závěr?

Důležitá věc: šest let jsme to dělali skoro bez rozpočtu. Mnoho členů týmu jsou studenti, kteří mají čas dobrovolničit, ale vyčerpali jsme, co bez financí můžeme zvládnout. Máme velké plány: online databáze látek (projekt minimálně za 100 000 Kč), interaktivní aplikace, která by vyhodnocovala rizika kombinací látek, více materiálů v češtině, pokrytí většího počtu škol - nyní jsme centralizovaní hlavně v Praze a Brně. Potřebujeme proškolit víc přednášejících a zaplatit klíčové lidi v managementu, aby projekt měl řádné vedení.

S tím, jak se nová vláda staví k dotacím neziskového sektoru, moc neočekávám velkou státní podporu, proto jsme spustili kampaň na Donio. Cílem je zvládnout letošní rok a získat ideálně půl milionu Kč, abychom mohli fungovat a rozvíjet projekty (prémiový obsah, merch apod.), které nám pomohou projekt dostat blíže k soběstačnosti. Pokud vám naše práce dává smysl, prosíme o jakoukoli podporu - každá koruna pomůže. Pokud nemůžete přispět penězi, stačí kampaň nasdílet - i to je obrovská pomoc. Pomozte nám dál plnit misi – bez vás to nezvládneme.