Křehkost místo karikatury. Výtvarník Jan Vlček o tom, jak vznikal svět filmu Chica Checa

Film se odehrává převážně na českém venkově. Jak jsi hledal klíč pro prostředí, které bude působit autenticky, ale zároveň podpoří emoce hlavních postav?

Když začínám spolupracovat na filmu, ve fázi příprav a zkoumání, jak ten film natočit, a nejednou také, zda natočit vlastně vůbec jde, hledám výtvarný klíč. Hledám něco, cokoliv, co pro mě ten film symbolizuje. Může to být i jen jedno slovo ze scénáře, popis atmosféry, popis kostýmu postav.

Na počátku Chica Checa byl v první řadě skvělý scénář, literárně výjimečný, fungující sám o sobě (což se často nestává :)). Jde o velmi subtilní, jemný příběh, velmi pocitový zároveň. Jak to ale převést do obrazového vyprávění a jde to vůbec, povede se to? Najednou mi došlo, že onen klíč je právě ta křehkost, a tím jsem se řídil, to řídilo mě. Pak už to šlo skoro samo :)

V čem byla pro tebe výtvarná koncepce Chica Checa jiná než u jiných českých filmů? Bylo něco, co jsi chtěl divákovi sdělit jen prostřednictvím prostoru nebo detailů?

Prostředí, kde se děj odehrává, je další herec. Je to vždy jedna z hlavních rolí. Dokonce mluví, i když potichu a jiným jazykem. CHICA je film ze současnosti. Je to film o smutku i radosti. Odehrává se v malém městě.

Někdy se může zdát, že vytvořit svět postav v současném prostředí je jednodušší než třeba u dobového filmu, já na to ale mám názor přesně opačný. V interiéru domu mámy jsem chtěl vytvořit dojem jakési nostalgie, smutku, ale ne deprese. Celek se skládá z detailů, které musí fungovat samy o sobě, pokud nefunguje detail, nefunguje ani celek. Chtěl jsem, aby prostředí působilo jaksi kulturně, aby byl cítit přirozený vkus. Ne maloměstsky, ne maloměšťácky, ne jako karikatura ženy z maloměsta. To je mimochodem obvyklá chyba v českých filmech odehrávajících se mimo Prahu, karikování venkova považuji za idiotské. Snad se to povedlo.

Ve filmu se potkávají dva odlišné světy, tradiční vesnické prostředí a zkušenost života ve Francii. Jak se tento kontrast promítl do architektury, lokací nebo práce s interiéry?

Tady jsem více pracoval s kontrastem. Pro motivy z Paříže jsem použil barevnost, jinde ve filmu potlačenou.

Jak probíhala spolupráce s režisérem Šimonem Holým? Přicházel s velmi konkrétní představou vizuálního světa filmu, nebo jste hledali výslednou podobu společně?

Šimon Holý je velmi citlivý a vnímavý autor. Byla radost už jen číst scénář, četl jsem i jeho jiné příběhy a žasl jsem. Hned od začátku jsme jeli po stejné koleji. Spolupracovat s ním je mimořádný zážitek.

Režie a scénář: Šimon Holý Kamera: Jana Hojdová Výprava: Jan Vlček Kostýmy: Helena Tavelová Hudba: Šimon Holý Střih: Sabina Mladenová Producent: Silk Films Koprodukce: ArinaFilm, The French Connection, Česká televize Hrají: Pavla Tomicová, Jan Cina, Erwan Kepoa Falé, Alexandra Borbély, Jitka Schneiderová a další