Kristína Mésároš poprvé v Praze: Výstava PRODIGY v Galerii Villa Pellé

Jak pracuješ s barvou? Jakou roli hraje v tvé tvorbě?

Myslím, že se to celkem mění. Když jsem začala malovat, téma bylo pro mne velmi podstatné. Vznikaly příběhy, téměř komiks. V každé malbě jsem viděla, co se stalo před a co potom, měla jsem odůvodněné momenty a příběh byl pro mne základem. Barevnost byla velmi intuitivní, a tak to také zůstalo. Teď mě zajímá hlavně práce s hloubkou, hra se strukturou a barvou, technologie. Velmi mě baví používat pigmenty, dávají malbě úplně jiný charakter a dimenzi.

Některé tvé obrazy jsou hodně dynamické, jiné naopak statické a klidné. Jak je pro tebe toto polarizační napětí – pohyb x klid – důležité?

Myslím si, že je to spojené s tím, co bytostně potřebuju anebo cítím. Při malbě krasobruslařů jsem pohyb prožívala velmi intenzivně. V těchto malbách se spojují dva elementy – pohyb a klid – i při samotné malbě. Pozadí jsem malovala pomalu, lila jsem vodu a řídkou barvu na plátno a postupné spojování vrstev vytvářelo prostor. Naopak figuru jsem namalovala za několik sekund. Pustila jsem si nahlas hudbu, abych neslyšela žádné své myšlenky, a naplno soustředěná jsem pomocí připravených sprejů malovala figuru.

Tato série je pro mne spojením všeho, co mne na malbě baví. Práce s prostorem, vytváření krajiny postupným vrstvením řídké barvy, postoj a odvaha k momentu tvorby.

Proč anglický název výstavy PRODIGY?

Někdy mě název obrazu (anebo výstavy) napadne dřív než obraz sám. Jakoby si situace, procesy nebo nějaká období vyžadovala pojmenování. Tady si přesně vzpomínám na ten moment, kde se to stalo a název mě napadl jako ta nejpřirozenější věc. Celá etapa tvorby, témata, která zpracovávám nebo nacházím, jsou pro mě jistým způsobem zázračná.

Tvé obrazy působí jako zvláštní koláže zrozené z podvědomí. Jakou roli v nich hraje paměť a jakou přítomnost?

Pracuju spíš intuitivně, často mi věci začnou dávat smysl až po čase, anebo až když je zavěsím jako sérii na stěnu. Malba je potřeba a téma vychází nějak přirozeně z jedné malby k druhé.

Ale vzpomínka nebo paměť je při sérii mozaik velmi důležitá. Je to pevný bod v minulosti, je jako maják, který pevně stojí na skále a nemění se. Krajina kolem se proměňuje a já se k ní vracím stále starší a starší. V tomto případě to byl dům v mé rodné vesnici. Fasáda celého domu byla pokrytá mozaikou a já jsem ho obdivovala už jako dítě. Měnilo se jen okolí a já jsem před ním často stála s melancholií v srdci, že aspoň něco je neměnné. Tento symbol si nesu s sebou i v sérii dekonstrukcí, kde se paměť mění v květ, jako symbol těch nejkrásnějších vzpomínek.

Který obraz z pražské výstavy bys vybrala jako klíčový a proč?

Mám ráda obraz „Light for us“. Je to spojení mozaiky a snové krajiny. Z toho obrazu mám přesně ten pocit, jaký bych chtěla mít při všech. Je tam možnost různé interpretace a prostor pro diváka, aby si situaci vysvětlil, jak chce on. Zároveň je to pro mne dost silné téma i symbolika, aby se objevovalo v různých etapách mé tvorby.

Kristína Mésároš (1981) patří k nejvýraznějším osobnostem slovenské figurální malby. Její tvorba, nesoucí odlesky magického realismu, je charakteristická imaginativní poetikou a schopností zachytit průsečík snu a reality. Autorka, která dnes žije a působí v Rakousku, se do povědomí odborné veřejnosti zapsala řadou prestižních projektů – v roce 2022 byla zařazena do reprezentativní publikace Maľba SK (Slovart, Bratislava) a ve stejném roce jí vyšla bilanční monografie Niet rieky bez kameňov. Výstava PRODIGY ve Villa Pellé je první rozsáhlou prezentací její tvorby v českém prostředí.