Tohle není klasický Jeníček s Mařenkou. Bloudili ve světě tak dlouho, až se ztratili i sami v sobě.
Od tý doby, co je všechno bezdrátový, tak se člověk nemá ani na čem oběsit
Hra představuje milostný bermudský trojúhelník, v němž se ztrácejí poslední stopy zeleně. Mařenka se ztrácí ve světě tak dlouho, až ztratí samu sebe. Poetická scéna protknutá černým humorem a nenásilnými pohádkovými motivy vytváří kontrast k depresi a ekologickému úpadku naší doby. „Od tý doby, co je všechno bezdrátový, tak se člověk nemá ani na čem oběsit,“ zní jeden z úderných dialogů, který zachycuje absurditu a temnou krásu světa Les sebevrahů.
Inspirace japonským Lesem sebevrahů
Autorka a režisérka Kasha Jandáčková čerpá z tajemného Aokigahary – japonského lesa na úpatí Fudži proslulého jako místo poslední cesty mnoha ztracených duší. „Lze to vnímat i tak, že stromy, které se na Zemi nacházely, měly sebevražedné sklony. Nechaly se vykácet, sníst kůrovcem, vzplanuly, seschly… aby mohly vyrůst v jiném světě,“ vysvětluje sama Kasha. V Lese sebevrahů ale nejde jen o stromy – jde o naši generaci, která balancuje na hraně zániku a přitom se neztrácí v temnotě beznaděje.
Nominace a ocenění
Hra Les sebevrahů získala v Cenách divadelní kritiky 2021 dvě nominace – za nejlepší uvedenou českou hru roku a za hudbu roku. Kasha Jandáčková byla navíc nominována jako Talent roku 2021. Dramaturg David Košťák oceňuje, že Kasha „autenticky zachycuje pocit jedné generace, která se zuby nehty snaží udržet kvalitu každodenního života i přes strach o stav světa. Nalézá naději tam, kde se zdánlivě nenabízí východiska.“
Herecké a hudební ztvárnění
V hlavních rolích uvidíte Annu Kameníkovou a Jana Hofmana, kteří už s Divadlem LETÍ i s Kashou Jandáčkovou spolupracovali a skvěle vystihují psychologické nuance hrdinů. Hudbu k inscenaci složil Jakub König, který pomocí neobvyklých nástrojů a elektroniky podtrhuje rytmus, jenž vás nejdřív vtáhne – a pak rozdrtí.
