Je léto, co tě v něm čeká? Práce? Dovolená? Cestování? Něco jiného?
Kombinace všeho. Práce i relax a odpočinek u babi a dědy. Práce je relativně dost, za což jsem vděčná a vzhledem k tomu, že si ji organizuji já, tak si často udělám dovolenou i během roku, takže ji nutně nepotřebuji mít v létě. Aktuálně šetřím na stavbu mé vysněné chaty, takže se snažím necestovat tak moc jako předtím. Ale vzhledem k mé povaze jsem si jistá, že nějaký spontánní výlet přijde a možná ne jen jeden.
Začíná sezona hudebních a filmových festivalů – máš v plánu některý z nich?
Zaznamenala jsem, že má teď světovou tour Rüfüs du Sol. A to mě dost baví, takže je zkusím někde zastihnout. Začátkem prázdnin se chystám na filmový festival do Karlových Varů. Jinak hudební festivaly letos skipuji.
Co byl v poslední době tvůj pracovní projekt, čeho jsi součástí?
Tento rok se soustředím hlavně sama na sebe. Svou psychiku, svoje tělo, duši a to, co opravdu chci a cítím rozdělovat od toho, co jsem třeba dělala kvůli ostatním nebo uznání ostatních. Už rok a půl chodím pravidelně na terapii, díky které rozkrývám traumata z dětství, která mě ovlivňovala až do teď. Je neuvěřitelné, jak moc to dokáže člověku otevřít oči a jak si díky tomu může zlepšit nejen svou psychiku, ale taky vztahy s rodinou nebo partnerské a celkově být vědomější. Jo a taky jsem začala víc číst knihy. Aktuálně je má oblíbená Mistrovství od Roberta Greena. Doporučila bych ji všem, kteří se nějakým způsobem hledají, nejsou si jisti, jestli to, co v životě dělají za práci, je pro ně to pravé, nebo třeba chtějí zjistit, co je pro ně to pravé a jak to dělat co nejlépe a zároveň tak, aby to celé dávalo smysl.
Co ti leží na nočním stolku?
Sklenice vody s šungitem, ta je tam každý den. Zelená svíčka s nápisem Anāhata. Zapalovač a půlka vonné tyčinky. Kapky do nosu, monstera, deníček, pilník na nehty, kapesníky, kokosové máslo. Možná to zní jako chaos, ale pro mě je to zcela smysluplné seskupení podstatných předmětů (haha).
Kterou zemi či místo bys chtěla letos navštívit?
Když vše půjde podle plánu, tak bych se chtěla na podzim vydat na poutní cestu Španělskem Camino de Santiago, kde už jsem měla být v květnu, ale kvůli poranění kolene mi to nevyšlo. Každopádně věřím, že je všechno tak, jak má, a že jestli to má vyjít, tak to vyjde a je jedno kdy. Pak mě dost láká Chicago anebo třeba Sydney. Jen se to trochu vylučuje s mým šetřícím plánem na tento rok, takžeee uvidíme!
Motto na závěr, které mě inspiruje: „Nenechme se strhnout zrychleným moderním světem kolem nás. I v přírodě má všechno svůj čas. Musí být zima, aby mohlo přijít jaro a všechno mohlo znovu kvést.
Letní speciál Art2Friends s #herci2media #spolupracujeme
