Londýn s Divadelním ateliérem

Autor: Matyáš Svoboda

Začali jsme hned večer po příletu tříhodinovým muzikálem Guys and Dolls a absolvovali jsme jej ve stoje, což i s přestávkou bylo více než náročné. Ovšem samotné představení bylo vynikající. Skvělá hudba, energické herectví a scénografie úplně neuvěřitelná. Inscenace se totiž odehrávala na blocích, které vyjížděly ze země a tím tvořily mezi davem diváků vyvýšené jeviště, na které se odkudkoliv dobře koukalo. Příběh nebudu prozrazovat, ale šlo o romantickou komedii s muzikálovými prvky odehrávající se v New Yorku. Prostě taková příjemná romanťárna… 

Druhý den jsme se vydali na Frozen – pro mne ten nejlepší divadelní zážitek ze všech. Pravá show. Neuvěřitelné efekty měnících se šatů před očima, obrovské pohádkové kulisy, přenádherný zpěv a disneyovský příběh, který mne v divadelním podání nadchnul.

Tak akorát jsme stihli přesun mezi divadly na činohru The Marylin Conspiracy. Pro diváky jako jsme my Češi je zkrátka konverzační detektivní drama těžké na pozření. Někteří z nás to po první půlce vzdali, ale já zůstal. Zajímalo mne, jak dopadne příběh o úmrtí Marylin Monroe. Nemohl jsem si nevšimnout hereckých výkonů, které byly… No. Snažil jsem si herecké nedostatky vysvětlit nedokonalostí mojí angličtiny a neznalostí charakteru Angličanů, ale nedá se omluvit, když z herce tryská čekání na jeho repliku s výrazem a emocí z té předchozí. Někteří herci zkrátka nepartneřili a někdy se zdálo, jako by bylo obsazení profesionálního Park Theatre promíchané s amatéry.

Třetí den nás čekali Bídníci a Lví král. V Bídnících nebylo jediné mluvené slovo, což bylo pro nás nejen náročné na porozumění, ale také na vstřebání příběhu, jeho jednotlivých událostí a na udržení pozornosti. Jelikož šlo o muzikál, zpěv byl samozřejmě přednější než herectví. A přeci jen to bylo vidět. Herci nádherně zpívali, ale někteří byli překvapivě nepřirození a působili amatérsky.

Od Lvího krále jsme všichni čekali podobnou bombu jako od Frozen, ale pro mne tomu tak nebylo. Herectví, na rozdíl od Frozen, působilo nazkoušeně a tuctově. Nemluvě o bojových choreografiích, které se odehrávaly sice ve dvojicích, ale bylo vidět, že jde jen o nazkoušené pohyby, při kterých se jednotlivci neobtěžují reagovat jeden na druhého. Děj narušovaly hlavně tyto “nedotáhnuté” a možná už “přetáhnuté” choreografie. Vrchol byl, když Lví král vzal z ruky panovnickou hůl druhému lvovi, který po dvouvteřinovém prodlení poskočil z útesu dozadu a zpomaleně se spustil na lankách až na zem… Některým z naší herecké party se to ale moc líbilo. Já jsem ocenil například kostýmy, které byly obdivuhodné.

Na poslední den byla po náročných dnech plných divadla naplánovaná pohoda s poznáváním krás Londýna. Někdo šel do sekáče, někdo po památkách a někdo do muzea.  Takže nás výlet byl plný nejen kulturních zážitků, na které se jen tak nezapomene, a já jsem moc rád, že jsem mohl být při tom.