3,2 milionu let stará Lucy (Australopithecus afarensis) a zhruba o 150 tisíc let starší Selam jsou zapůjčeny z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě. Oba exponáty jsou klíčovou součástí etiopského kulturního dědictví a v Praze budou k vidění 60 dnů.
Proč jsou Lucy a Selam důležité
Lucy (nalezená 1974) pomohla ukázat kombinaci lidoopích znaků a vzpřímené chůze – díky 25 % kostry bylo možné rekonstruovat život australopitéků. Selam (nalezená 2000) je velmi zachovaná dětská fosilie (~2,5 roku), u níž se dochovalo ~60 % kostry; její anatomie ukazuje kombinaci chůze po dvou a dovedností pro pohyb ve stromech.
Národní muzeum otevírá novou expozici s názvem Lidé a jejich předci, která návštěvníky provede napříč miliony let lidské historie. Výstava není jen o fosiliích, ale vypráví fascinující příběh celého lidského rodu – od prvních krůčků homininů, kteří opustili stromy, až po moderního člověka, jehož způsob života, obživa i společenské uspořádání se postupně proměňovaly. Návštěvníci mohou obdivovat řadu jedinečných nálezů z českého území i exponáty evropského významu. První část expozice je zasvěcena samotnému vývoji lidského rodu a odvíjí se v ní příběh dlouhý téměř sedm milionů let, ukázaný prostřednictvím odlitků vzácných fosilií. Návštěvníci se seznámí s prvními homininy, kteří sestoupili ze stromů, s australopitéky i s prvními příslušníky rodu Homo, kteří začali opouštět Afriku. Expozice připomíná také naše „ztracené příbuzné“, například neandertálce, Denisovany nebo flóréského člověka. Součástí expozice je i vyprávění o počátcích anatomicky moderního člověka a jeho cestě k osídlení celé planety. Zvláštní pozornost je věnována změnám stavby kostry, které vedly k dokonalému přizpůsobení pro chůzi po dvou končetinách.
Absolutní senzací je vystavení fosilií dvou nejslavnějších australopitéků – ikonické Lucy a Selam. V expozici je navíc doplňují hyperrealistické modely postav z ateliéru francouzské sochařky Élisabeth Daynès, která vytvořila i rekonstrukce Lucy a Selam, a umožňují tak návštěvníkům pohlédnout do tváří našich předků.
Další část expozice zve návštěvníky do světa pravěkých lovců a sběračů. K vidění je například světově významný předmět ze sbírek Národního muzea – výlitek mozkovny neandertálce z Gánovců, starý přibližně 105 000 let, či pozůstatky nejstarších moderních lidí v Evropě z Koněpruské jeskyně, jejichž tváře přibližují hyperrealistické modely. Expozice představuje nejucelenější přehled paleolitických nálezů z českého území: od nejstarších artefaktů z Přezletic datovaných do období 600–400 tisíc let př. n. l., přes slavnou skládku mamutích kostí z Dolních Věstonic, až po umělecké výtvory lovců z konce starší doby kamenné.
Zachycuje i zásadní přelom spojený s příchodem prvních zemědělců v 6. tisíciletí př. n. l. Návštěvníci uvidí rekonstrukce tehdejších obydlí, jemné šperky ze spondylů, středomořské sošky i nejstarší doklady textilní výroby. Část věnovaná eneolitu ukazuje první měděné předměty a nálezy spojené s tehdejšími elitami, například bohatý hrob z Velvar. Poprvé je zde také vystaven mimořádný objev přezdívaný „amazonka z Tišic“.
Nová expozice Národního muzea tak přináší nejen vitríny plné vzácných paleoantropologických a archeologických nálezů, ale především napínavý příběh, který začíná v africké savaně a vede až k zrodu naší civilizace. Je to příběh, který se týká nás všech – protože my všichni jsme jeho pokračováním.
Veřejnost bude mít také jedinečnou příležitost setkat se s objeviteli Lucy a Selam Donaldem Johansonem a Zeresenayem Alemsegedem, a to osobně při diskusi moderované Danielem Stachem 27. srpna 2025 od 18 hodin v Nové budově Národního muzea.
