Muzeum Prahy: expozice Město v čase propojuje historii s technologiemi

Začátkem prosince se po pěti letech znovu otevřela pro veřejnost hlavní budova Muzea Prahy na Florenci. Na několik týdnů nabídne bezplatný vstup. Návštěvníky čeká unikátní pojetí Langweilova modelu, pohlcující audiovizuální instalace, interaktivní hry, umělá inteligence i RFID náramky. Muzeum tak vstupuje do nové éry a nabízí zážitek, který v českém muzejním prostředí nemá obdoby.

Nová koncepce: muzeum jako zážitek

 

Muzeum představuje především nový přístup k městskému muzejictví. Jak shrnuje ředitel Ivo Macek: „U nás se muzeuje jinak,“ vysvětluje novou koncepci muzea jeho ředitel Ivo Macek. „V době, které dominují moderní technologie, už nechceme věznit historii ve vitrínách. Umíme ji oživit, rozhýbat a návštěvníky do ní vtáhnout. Na této myšlence jsme postavili celou novou expozici Město v čase. Historie se v ní potkává s nejmodernějšími technologiemi a designem a nabízí tak návštěvníkům velkolepý audiovizuální zážitek, který v českých muzeích nemá obdoby,“ doplňuje.

Město v čase - srdce expozice a Langweilův model jinak

 

Těžištěm nové expozice je historický model Prahy - nejcennější exponát muzea, který letos zařadilo Ministerstvo kultury mezi kulturní památky. Model tu však neuvidíte vcelku na ploše téměř 20 m², ale rozložený do 12 unikátních cylindrických vitrín. Jak říká Ivo Macek: „Chceme lidem dopřát možnost prohlédnout si pozoruhodný detail jednotlivých staveb, což při vystavení vcelku zkrátka není možné.“

Multimediální most mezi 19. stoletím a dneškem

 

Z fyzického modelu se příběh a atmosféra Prahy první poloviny 19. století multimediálně přelévá do celé expozice. Návštěvníci nahlédnou do staré Prahy; skrze živé obrazy se potkají s postavami různých sociálních vrstev té doby; hraví jedinci si historii osahají v interaktivních hrách. Zážitek graduje v tzv. Živém sále - zcela pohlcující místnosti, která z pohledu řeky Vltavy mapuje proměny břehů od Vyšehradu až po Holešovice od 19. století po současnost.

Technologie: obří projekce, AI oddělení a RFID náramky

 

Muzeum nasadilo technologie v měřítku v Česku bezprecedentním. Živý sál nabízí projekce v rozlišení 9974 × 6018 px. Muzeum se chlubí také vlastním AI oddělením, které vyvíjí kreativní obsah i softwarová řešení pro lepší návštěvnický zážitek. První ukázkou je muzejní chatbot Grifobot, který odpoví na provozní dotazy a v budoucnu dokáže vytáhnout ověřené informace z muzejní databáze, sbírkové dokumentace či publikací. Jako další novinka přichází technologie RFID náramků - návštěvníci je dostanou u vstupu a budou pomocí nich sbírat body a soutěžit o drobné ceny v interaktivních hrách.

Kdo za tím stojí - autoři expozice a partneři

 

Expozice Město v čase zabírá 800 m² (celé druhé patro hlavní budovy) a její příprava trvala 2,5 roku. Základní koncept vznikl přímo v muzeu; architektonické řešení navrhlo studio Loom on the Moon v čele s Martinem Hejlem; animace a filmy dodalo filmové studio Pink Productions; interaktivní hry vznikly ve spolupráci s Ateliérem designu a digitálních technologií Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM). Audiovizuální pojetí umožní flexibilní obměny obsahu - především v Živém sále, i za pomoci umělé inteligence.

Co dál - krátkodobé výstavy, Mraveniště Praha a služby

 

Sály ve spodním patře budou věnovány krátkodobým výstavám; první z nich muzeum představí už v březnu příštího roku. Na konci trasy se dětem nabídne interaktivní expozice Mraveniště Praha. Znovuotevřená budova na Florenci počítá také s doprovodnými programy a novinkou je bistro v budově.

Hraj a stav - interaktivní hry UMPRUM mění návštěvu Muzea Prahy