Divadlo Ungelt už druhým rokem úspešně uvádí irskou hru Vzhůru ke hvězdám. Režii má na starosti Pavel Ondruch, Petra Nesvačilová s Ivou Pazderkovou v hlavních rolích hrají pečovatelky, na jejichž směně dojde k něčemu, co jejich životy převrátí vzhůru nohama. Inscenaci opakovaně zhlédla sama autorka hry, slavná Marie Jones, a rozhodně neskrývala své nadšení!
Dvě pečovatelky, kterým se obyčejná směna zvrhne v neobyčejnou patálii, hrají Iva Pazderková a Petra Nesvačilová. Pro Ivu Pazderkovou šlo o premiéru na prknech Divadla Ungelt; Petra Nesvačilová je naopak jednou z „ungelťáckých“ hereček - zdomácnělá tvář scény, kterou uvidíte i v inscenacích jako Skořápka a Taneční hodiny. Originální duo se na jevišti potkalo poprvé, což inscenaci dává silnou energii a neotřelou dynamiku.
Na první pohled jde v inscenaci především o peníze - a o to, jak je získat. Hra otevírá „ten začarovaný kruh chudoby“ a ukazuje náročný život pracovnic pečovatelské služby, kterému dominují jak sociální tlaky, tak osobní starosti. Sociální aspekt a morální dilemata drží diváka v napětí i mezi smíchem - přesně to, co autorka v textu zamýšlela.
Hru napsala belfastská dramatička Marie Jones, známá jak na londýnském West Endu, tak na newyorské Broadwayi. Vznik hry z roku 2012 autorka popisuje takto: „Dvěma mým kamarádkám herečkám se nedařilo najít práci, a tak mě požádaly, abych pro ně něco napsala. Souhlasila jsem, protože obě jsou vtipné a talentované. Na několik dní jsme vyrazily na autorské soustředění, kde nás napadl námět na hru o dvou pečovatelkách. Každá z nás dobře věděla, jaké to je pečovat o stárnoucí rodiče. Věděly jsme také, jakou práci pečovatelky vykonávají. Vyprávěly jsme si všechny zažité dojemné i komické historky, přičemž jsme ale nikdy nezapomněly, jak těžká a podhodnocená pečovatelská práce je.“
Komedii režíroval umělecký šéf a dramaturg Divadla Ungelt Pavel Ondruch. O hře říká: „Marie Jones se z uznávané herečky vypracovala na jednu z nejrespektovanějších severoirských dramatiček. Ve své průlomové hře z roku 1999 Plný kapsy šutrů (která se jako jediná hrála i v ČR) dokázala, že umí – tak, jak je pro píšící herce typické – myslet nejen za postavy, ale i – a to u píšících herců typické není – za celek. Vzhůru ke hvězdám má kromě skvělých (anti)hrdinek výborně pointované a rytmicky vystavěné dialogy i funkční a překvapivý situační rámec. Jones tak propojila dva zdánlivě protikladné vlivy: groteskní, černokomediální irské drama ve stylu Martina McDonagha a francouzskou frašku se všemi jejími nepravděpodobnými náhodami a událostmi, které se metodou sněhové koule nekontrolovatelně řítí až k šokujícímu závěru.“
Hra spojuje rychlý dialog, silné morální otázky a nečekané situační zvraty. Téma podhodnocené pečovatelské profese, boj o přežití a společenské nerovnosti jsou „mezi řádky“ - často na vás dolehne až doma, po představení.
