Americký sen dvacátého století
Dvacátá léta dvacátého století na ostrově Long Island v New Yorku. Poválečná euforie oživuje americký sen o možnosti rychle zbohatnout, stupňuje potřebu žít a užívat života teď bez ohledu na přízraky minulosti a nejistotu budoucnosti. Zázračná zbohatnutí, kariéry sportovních celebrit, prohibice a rozkvět mafiánství, film, jazz, rádio, rozmach automobilismu, aviatika, nekonečné večírky a promiskuita. Barevná a okouzlující bublina snu o sladkém životě, která brzy splaskne a pod leskem zdání, který je ovšem jen odrazem lidských přání, odhalí po burzovním krachu svou prázdnotu. To vše vyjádřil F. S. Fitzgerald, příslušník „ztracené generace“, ve svém proslaveném díle Velký Gatsby.
Kdo je a kde se vzal záhadný charismatický miliardář Gatsby, který ve svém velkopanském sídle opulentně hostí celou newyorskou smetánku? Na čem tak zbohatl a proč to dělá? Jakou tržní hodnotu má láska a jaká je cena skutečného milostného citu?
Autor Velkého Gatsbyho, Francis Scott Fitzgerald je považován za jednoho z nejvýznamnějších amerických literátů 20. století a největšího představitele tzv. Ztracené generace, tedy okruhu autorů, kteří jako mladí prožili první světovou válku a jejich dílo je jí značně ovlivněno. V době svého vzniku se román Velký Gatsby dočkal poměrně vřelého přijetí, byl dobře hodnocen kritikou i odbornou veřejností, ale očekávaného čtenářského úspěchu nedosáhl. Ve třicátých a první půlce čtyřicátých let se na něho téměř zapomnělo a masově se proslavil až po svém opětovném vydání po druhé světové válce. Jeho úspěch byl obrovský a lze říci, že se román stal kultovním.
Filmové adaptace
Byl celkem pětkrát zfilmován. Poprvé již krátce po svém vydání v roce 1926 ještě jako němý film s Warnerem Baxterem a Lois Wilson, tento snímek se však nedochoval a je považován za ztracený. Jako první existující filmové zpracování můžeme označit film režiséra Elliota Nugenta z roku 1949, kdy si Gatsbyho a Daisy zahráli Allan Ladd a Betty Field. Další dva velké filmy budete pravděpodobně znát. V roce 1974 natočil Jack Clayton Velkého Gatsbyho s Robertem Redfordem v titulní roli. A dosud poslední zpracování vzniklo v roce 2013 jako hollywoodský velkofilm režiséra Baze Luhrmana s Leonardem di Capriem. (Čistě pro úplnost ještě vzpomeňme televizní film z roku 2000 s Toby Stephensem a Mirou Sorvino).
Divadelní adaptace a verze
Velký Gatsby ovšem neinspiroval jen filmaře. V roce 1999 vznikla například opera hudebního skladatele Johna Harbisona, v činoherní podobě se dostal na jeviště již záhy po svém vydání v roce 1925 v dramatizaci Owena Davise a pod režijním vedením George Cukora. Na další jevištní adaptaci se čekalo celých osmdesát let, kdy v roce 2006 připravil dramatik Simon Levy jedinou autorizovanou divadelní verzi Velkého Gatsbyho. Tato adaptace, která je velmi věrná Fitzgeraldovu románu, je použita i pro vinohradské zpracování. Scénu v Divadle na Vinohradech má na starosti Hans Hoffer, kostýmy vytvořila Sylva Zimula Hanáková, hudební podobu připravil Ondřej Brousek (s využitím skladeb A. P. Borodina a G. Gershwina), video dotáčky zpracovala Anne–Marie Rohanová a pohybovou spolupráci vede Silvia Beláková.
Volně upraveno podle textu Vladimíra Čepeka, fotil Petr Chodura.
