Nacisté chtěli mít největší sbírku židovských knih na světě. Historici teď odhalili, komu patřily

Vypálené synagogy, rozbité výlohy obchodů – tohle jsou obrazy nacistické perzekuce Židů, které zná skoro každý. Míň lidí ale ví, že nacisté zároveň budovali obří sbírku židovských knih, která jim měla dodat „vědecké" podklady pro jejich rasistickou ideologii. Během bombardování Berlína převezli přes půl milionu svazků do Sudet. Nová výstava v Klementinu teď poprvé ukazuje, co se historikům podařilo zjistit o osudu jednotlivých knih.

Jak sbírka vznikla

Nacisté demonstrovali svou moc už v roce 1933, kdy veřejně pálili knihy židovských autorů a další díla označená za „neněmecká". Mezi lety 1935–1938 pak budovali instituce, které systematicky shromažďovaly knihy zabavené židovským obcím, synagogám, rabínským seminářům i soukromým knihovnám. Po anšlusu Rakouska a po Křišťálové noci pak začaly rozsáhlé konfiskace židovských knihoven po celé okupované Evropě. Uloupené svazky mířily do nacistických institucí v Berlíně a Frankfurtu, kde vznikala největší sbírka judaik na světě a kde sídlil Institut pro výzkum židovské otázky – cílem bylo vytvořit knihovnu pro studium judaismu z pohledu nacistické ideologie a pro přípravu protižidovské propagandy.

V roce 1943, kvůli bombardování Berlína a Frankfurtu, nacisté přesunuli přes půl milionu knih do Sudet – na zámky Mimoň, Nový Berštejn, Nový Falkenburg a na hrad Houska. Vzácné publikace tam skončily naházené na hromadách v hrozných podmínkách.

Nacisté a hon na židovské knihy: jak se historikům podařilo zjistit, komu patřily

Po válce se knihy svezly do Prahy, kde je Národní knihovna začala katalogizovat. Historikům se podařilo dopátrat jejich původ díky razítkům, ex libris a poznámkám – tak zjistili, že sbírka obsahuje publikace z Olomouce, Vídně, Budapešti i Mnichova, říká Jana Jirásková z Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Podle Tomáše Foltýna, ředitele Národní knihovny ČR, patřila judaika k jejím fondům už od roku 1777 – na výstavě jsou i dva vzácné benátské tisky, mimo jiné Maimonidovo Mišnej Tora, které se do sbírky dostaly později, hlavně díky poválečným svozům knih ukradených nacisty. Jedním z nejvýznamnějších souborů jsou i svazky z Rabínského semináře v Budapešti, kterých nacisté zabavili skoro tři tisíce a většina se v letech 1988–1989 vrátila zpět i s šestnácti unikátními rukopisy o dějinách maďarských a středoevropských židovských komunit.

Výstava Ze stínů ke světlu. Hebrejské knihy v paměti Národní knihovny České republiky se koná od 4. srpna do 4. října 2026 v Galerii Klementinum (Mariánské nám. 5, Praha 1). 

Komentované prohlídky s autory výstavy proběhnou 19. srpna od 15:30 a 16. září od 16:30.