Nalezeno v překladu s Isabelle Huppert hledá krásu i trpkost přítomného okamžiku

Na letošním festivalu Berlinale uvedený film autorského režiséra Hon Sang-soo si ze soutěže od poroty odnesl Stříbrného medvěda. V hlavní roli s Isabelle Huppert se oddává ambivalentnímu kouzlu okamžiku. České publikum jej mělo možnost vidět na přehlídce Be2Can a 12. prosince vstupuje do široké distribuce.

Autorská kontinuita

Přední jihokorejský autor Hong Sang-soo, který od začátku kariéry s téměř železnou pravidelností točí jeden film ročně, se v tomto komorně laděném snímku zaměřuje na Francouzku žijící v Jižní Koreji. Nikdo nezná její minulost; jako by nikam nepatřila. Učí francouzštinu a snaží se žít konvencemi nespoutaný impulzivní život; ne všechno je ale tak růžové, jak by si přála. Opět se dočkáme filmařské improvizace, spontánnosti, dlouhých záběrů a realismu, jenž nepostrádá ani úsměvný konverzační humor. Sang-soo si zakládá na velmi intimním vztahu s herci a herečkami. S Isabelle Huppert v hlavní roli jde již o jejich třetí spolupráci, která opět dává vzniknout nebývale uvěřitelnému a svou prchavostí opojnému dílu.

Splynout s okolím

Enigmatická protagonistka Iris se obléká tak, aby byla zároveň nepřehlédnutelná a neviditelná. Přes jasné letní šaty, poseté červenými a fialovými květy, nosí svetr v nejvýraznější, až oslepující zelené barvě. Je to travnatý odstín, připomínající zelené plátno, což si uvědomíme, když téměř splývá s listím městského parku v plném letním rozkvětu, nebo se doslova ztrácí na střešní terase. Nikdo přesně neví, odkud pochází, kromě nápovědy v podobě jejího silného francouzského přízvuku. Ani ona sama si není jistá, kam má namířeno.

Meditace přítomnosti

Tvář Isabelle Huppert se pravidelně zakalí návaly úzkosti, nebo se rozjasní v extatickém nadšení. Vždy víme, co cítí, i když nikdy přesně nevíme, co si myslí. Nijak ji netrápí, co si o ní myslí okolí. Některé z nejkrásnějších scén filmu ukazují Iris spokojeně o samotě, když posedává v kavárně nebo se lehce opíjí makgeolli, mléčně zbarveným rýžovým vínem. Pro režiséra signifikantní motiv alkoholu vyvolává jemný klid. Iris působí zároveň blaženě i smutně. Film však publiku načrtává široké pole pro interpretaci. Protagonistka i film existují téměř výhradně v přítomném okamžiku. Vybízí k meditací nad přítomností.

Benátský filmový festival oznámil jména porotců