Po téměř dvaceti letech se na Státní zámek Telč vrátila expozice jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 20. století - Jana Zrzavého. V nejmodernějších výstavních prostorech zámecké galerie je nyní k vidění přes třicet jeho děl, z nichž některá nebyla vystavena dlouhá desetiletí.
Výstava s názvem Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek NGP se otevřela veřejnosti 22. července a bude přístupná celoročně dle provozu zámku. Projekt vznikl díky spolupráci Národního památkového ústavu a Národní galerie Praha.
Sám Jan Zrzavý si přál vystavovat právě v Telči. Město ho fascinovalo svou renesanční atmosférou a při návštěvě zámku jej inspiroval tehdejší kastelán Bohumil Norek starší. Ten mu ukázal sochu Adama na hlavním nádvoří – její podobnost se Zrzavým inspirovala ikonickou fotografii, na které malíř hledí na svého „zámeckého dvojníka“.
Zrzavého galerie na telčském zámku fungovala v letech 1988–2007. Po téměř dvou dekádách se díla vrací do zcela obnovených prostor. Ty nyní splňují ty nejpřísnější požadavky pro vystavování umění. „Otevření zámecké galerie a její první projekt, který představuje výtvarné dílo výjimečné osobnosti českého moderního umění, Jana Zrzavého, není pouze kulturní událostí. Je to především návrat k odkazu a přání samotného umělce, který pocházel z Vysočiny, našel zde inspiraci a k Telči si vytvořil osobní pouto. Jsem ráda, že díky obnově galerie na Státním zámku Telč můžeme obrazům Jana Zrzavého zajistit ty nejlepší výstavní podmínky. Dnes zahájená výstava je současně důstojným pokračováním úspěšné spolupráce Národního památkového ústavu a Národní galerie Praha,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ.
„Tato expozice je krásným příkladem toho, jak se v práci Národní galerie Praha propojují dlouhodobé snahy o spolupráci s ostatními kulturními institucemi, péče o národní kulturní dědictví a citlivé hledání smysluplného kontextu pro vystavování umění nejen v Praze, ale i v regionech,“ říká Alicja Knast, generální ředitelka NGP. Dodává: „V případě Jana Zrzavého jde téměř o osudové setkání – umělec miloval Vysočinu, zde už vystavoval a svou pozůstalost odkázal právě Národní galerii. Cítíme závazek nejen jeho dílo chránit, ale také ho vracet na místa, která pro něj měla hluboký osobní význam. A je nám potěšením na tom všem spolupracovat s Národním památkovým ústavem.“
Nová galerie vznikla v bývalém depozitáři ve východním křídle zámku. V letech 2024–2025 prošly místnosti kompletní rekonstrukcí – přibyla klimatizace, nové osvětlení i ochrana proti slunečnímu záření. Byly ošetřeny renesanční malby, vyměněny rozvody a položeny nové podlahy. Celkové náklady činily 14,5 milionu korun.
Kurátorka výstavy Alice Němcová přibližuje název expozice takto: „Vychází to z autorova výroku: ‘Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen o skutečnosti.’ Tento citát výstižně ilustruje polaritu Zrzavého tvorby – jeho díla působí na první pohled jednoduše, avšak tato formální i významová jednoduchost je pouze zdánlivá.“
Výstava je rozdělena do šesti kapitol, které návštěvníky provedou základními motivy Zrzavého tvorby: od autoportrétů přes da Vinciho inspiraci, tvorbu spojenou se skupinou Sursum, biblické motivy, obrazy Bretaně až po téma osudové ženy. Poprvé bude vystaven i Portrét slečny Tydlitátové a obraz Kleopatra z roku 1932, který byl více než 80 let v soukromé sbírce a dosud nebyl veřejně prezentován. NGP jej loni získala díky podpoře Ministerstva kultury za 3 miliony korun.
Součástí expozice je i interaktivní studio s čtenářským koutkem, kde si návštěvníci mohou prohlédnout korespondenci, kresby či díla autorů, kteří Zrzavého inspirovali. K dispozici jsou také knihy a nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Výstava bude k vidění celoročně, dle provozní doby Státního zámku Telč.
