Výstava NGP 230 let ve 4. patře Veletržního paláce nabízí v deseti kapitolách průřez dějinami instituce. Přibližně 70 exponátů ze všech pěti sbírek NGP – od Norberta Grunda a Josefa Mánesa přes Františka Kupku, Pabla Picassa a Toyen až po Michaela Rittsteina a Krištofa Kinteru – doplňují archivní fotografie a portréty osobností, které galerii utvářely. „Zásadní pro existenci Národní galerie jsou umělecká díla a společnost, která se s nimi setkává. Bez mecenášů, sběratelů a darů by nevznikla a nepřežila," zdůrazňuje Olga Kotková, dočasně pověřená generální ředitelka NGP.
NGP slaví 230 let – a místo dortu dostanete tři výstavy
V únoru 2026 uplynulo 230 let od chvíle, kdy vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění (SVPU) – soukromý spolek, který si v roce 1796 vytkl za cíl „znovuvyzdvižení umění a vkusu", a to založením veřejně přístupné galerie a umělecké školy. Díla získaná tímto spolkem dodnes tvoří základ sbírek Národní galerie Praha.
V únoru 2026 uplynulo 230 let od chvíle, kdy vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění (SVPU) – soukromý spolek, který si v roce 1796 vytkl za cíl „znovuvyzdvižení umění a vkusu", a to založením veřejně přístupné galerie a umělecké školy. Díla získaná tímto spolkem dodnes tvoří základ sbírek Národní galerie Praha.
Výstava připomíná, že NGP je historií neustálého pohybu – během své existence opakovaně měnila sídlo a plány na vlastní budovu se za více než dvě století nepodařilo uskutečnit. Projekt připomíná zásadní roli Moderní galerie, založené roku 1902, i moment roku 1949, kdy byla NGP ustavena zákonem, a nechybějí příběhy klíčových darů od Josefa Hosera, Leopolda Katze, Josefa Thomayera a Vincence Kramáře.
Mezanin Veletržního paláce patří nejmladší generaci tvůrců. Bienále UMPRUM se do NGP vrací po více než deseti letech a představuje práce pětadvaceti autorů napříč ateliéry – od architektury a designu po animaci, videoart či teorii. Výstava se zaměřuje na generaci Z, tedy lidi narozené přibližně mezi lety 1994 a 2004. „Našli jsme v nich řadu společných aspektů – potřebu péče jako stabilizační strategie, hledání bezpečných prostorů pro lidské i ne-lidské aktéry, rozmývání hranic mezi fyzickým a digitálním," nastínila koncepci kurátorka Tereza Vernerová Volná.
Jsou hodnoceni, komentováni a posuzováni: Bienále UMPRUM přivádí Generaci Z do Národní galerie Praha
Výstava ukazuje generaci, která žije ve světě permanentních protikladů – naděje i úzkosti, autenticity i stylizace, globální krize i každodenního nakupování. „To, co starší generace někdy považuje za směšné, je často adaptabilní reakce mladých lidí na svět, za který můžeme my – o generaci starší. A je důležité se o tom s nimi bavit," říká kurátor Michal Novotný, ředitel Sbírky umění po roce 1945 v NGP. Přehlídka představí hlavně diplomové a bakalářské projekty posledních dvou let, součástí bude i katalog se třemi eseji.
V roce 1969 získal Jiří Kolář jednu z hlavních cen na X. bienále v São Paulu – a právě tento moment připomíná nový výstavní projekt ve Veletržním paláci. Pomocí archivních fotografií a dobových dokumentů částečně rekonstruuje oceněnou prezentaci a zasazuje ji do širšího kontextu: invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa i vojenské diktatury v Brazílii.
Projekt otevírá otázky postavení umělce v politicky vypjatých podmínkách a připomíná významný moment mezinárodního uznání českého umění.
Grafické kabinety: tři menší výstavy, které stojí za pozornost
Národní galerie Praha v březnu otevřela také tři grafické kabinety. Ve Schwarzenberském paláci je to Lilie: květina a symbol věnovaná historii zobrazování této květiny (kurátorka: Alena Volrábová | 17. 3. – 28. 6. 2026). Ve 4. patře Veletržního paláce pak Antonín Mánes – mezi komponovanou krajinou a skicou představí průkopníka plenérové malby a klíčovou osobnost české krajinářské školy 19. století (kurátorka: Markéta Vondrová | 10. 3. – 21. 6. 2026).
Třetí kabinet „Erotika přešla v děs." Pokušení sv. Antonína jako téma moderního umění sleduje příběh raně křesťanského poustevníka v umění symbolismu, dekadence a expresionismu – díla Josefa Váchala, Františka Koblihy, Jana Konůpka a dalších v konfrontaci s grafikami starých mistrů (kurátorka: Petra Kolářová | 10. 3. – 21. 6. 2026).
