Odyssea a kontroverze: Má kritika obsazení Lupity Nyong'o jako Heleny Trojské vůbec smysl? A co na to říká sama herečka?

Jak se mezitím ukázalo – a potvrdil to sám Nolan v rozhovoru pro časopis Time – Lupita Nyong'o v The Odyssey skutečně ztvární rovnou dvojroli: Helenu Trojskou i její nevlastní sestru Klytaimnéstru. Tato volba byla v mnoha komentářích označena za „woke" a za zradu podoby, kterou Heleně přidělil sám Homér. Jeden uživatel si dokonce s pomocí umělé inteligence znázornil, jak by v roli Heleny Trojské vypadaly herečky jako Sydney Sweeney nebo Anya Taylor-Joy.

Kdo je Helena Trojská u Homéra?

V Homérově Iliadě Helena Trojská sice nestojí vždy v popředí, přesto patří k nejdůležitějším postavám celého eposu. Je dcera Dia a Lédy, nevlastní sestra Klytaimnéstry a před válkou spartská královna provdaná za krále Menelaa. Vše se změní, když Helena uteče ze Sparty s trojským princem Paridem – a právě tím se stává hlavní příčinou Trojské války. Řekové vyplouvají, aby ji přivezli zpět, a spouštějí léta násilí a zkázy, která Helenu sužují výčitkami svědomí a pohrdáním sebou samou. Přes všechno, co způsobila, Homér Helenu nevykresluje jako bezcitnou ženu. Hluboce ji tíží utrpení, které válka přinesla, cítí se zodpovědná za smrt nespočtu vojáků a nakonec Parida otevřeně obviní ze zbabělosti v bitvě. Po pádu Tróji se shledá s Meneleem a vrátí se do Sparty.

Jak Homér Helenu popisuje?

Fyzický popis Heleny je v Iliadě překvapivě skoupý. Helena se v celé básni objevuje pouze šestkrát a Homér ji označuje dobovými epitety jako „bělostných paží" nebo „bohaté kadeře". Její krása dala vzniknout slavnému rčení o „tváři, která vyslala tisíc lodí" – ale konkrétním detailům se básník vyhýbá. Důležitější je pro něj Helenin emoční stav: po útěku s Paridem se nazývá „psí tváří" a „opovrženíhodnou" a Homér z ní místo němé trofeje dělá inteligentní, sebeuvědomělou a emocionálně komplexní postavu.

Někteří také upozornili, že zmínky o bledosti byly v antickém světě spíše odkazem na urozený status než na barvu pleti, a že vyobrazení Heleny na vázách a dobových malbách ji zpravidla zachycují s černými vlasy. Je nepravděpodobné, že by spartská královna připomínala Diane Kruger, která ji ztvárnila ve Troy (Troja) – ale stejně tak si ji asi nikdo nepředstavoval s tmavou pletí.

Elon Musk kritizuje „chybějící integritu" Christophera Nolana

Protože Homér Helenu popisuje mimo jiné jako „bělostných paží", bylo obsazení Lupity Nyong'o vnímáno jako podlehnutí „woke" kultuře a politické korektnosti – a Nolan byl označen za uměleckého zbabělce v područí hollywoodské logiky. Do diskuze na X se – jak jinak – přidal i Elon Musk, majitel téže platformy, který reagoval na příspěvek kritizující tuto volbu. Jeho věta „Christopher Nolan ztratil svou integritu" se stala virální během okamžiku, což na síti, kterou sám vlastní, asi není úplně překvapivé. Muskova kritika vychází z přesvědčení, že Helena by měla být blondýna se světlou pletí – a svěření role hvězdě 12 Years a Slave (12 let v otroctví) je tak podle něj v přímém rozporu s původním řeckým textem. Že by nejbohatší muž světa trávil večery studiem Homérovy Iliady, je jistě dojemné. Jeho výpady každopádně přesunuly debatu od literární přesnosti k mnohem širšímu sporu o tvůrčí svobodu a reinterpretaci klasických příběhů.

Lupita Nyong'o odpovídá: „Krása není něco, co se interpretuje"

V rozhovoru pro časopis Elle se Lupita k celé kontroverzi vyjádřila a elegantně se z arény vyřadila: „Toto je mytologický příběh. Silně podporuji Chrisovy záměry a tuto verzi příběhu, kterou vypráví. Náš herecký soubor reprezentuje celý svět. Nebudu trávit čas vymýšlením obhajoby. Tyto kritiky budou existovat bez ohledu na to, jaké stanovisko zaujmu. Je to pozoruhodná věc být součástí The Odyssey, protože je velkolepá. Překračuje světy. Proto je herecký soubor takový, jaký je. Objímáme epický příběh naší doby."

Debata o kráse je přitom zjevnou pastí – kdyby se bránila věcně, snadno by působila jako marnivka, která hraje do rukou trollům, a tito mazaní útočníci to přesně vědí. Lupita proto úder přesměruje: „Krása není něco, co se interpretuje – já chci pochopit, kdo ta postava je. Co se skrývá za krásou, za zevnějškem? To je to krásné na práci s textem, který je tak slavný, studovaný, interpretovaný a citovaný. Výzkum může být nekonečný. Krásná věc na spolupráci se scénáristou, jako je Chris, je, že vše podstatné najdeš přímo ve scénáři. Pátrání herce začíná právě tam – a já nebyla výjimkou."