Láska vzdoruje nenávisti
Do titulních rolí Dočekal obsadil výrazné mladé herce Terezu Marečkovou a Zdeňka Piškulu, jejichž výkony si získaly pozornost kritiky i diváků. Jejich pojetí Romea a Julie je postavené na fyzické energii a silné herecké přítomnosti. Výraznou součástí inscenace je živá hudba indie rockové kapely Please The Trees. Diváky zaujala také bezprostřední blízkost herců, pohybujících se mezi publikem, a citlivé propojení klasického textu se současným divadelním jazykem.
Ocenění a úspěch u mladší generace
Inscenace Romeo a Julie v režii Michala Dočekala se stala jedním z nejvýraznějších divadelních počinů poslední doby a zaznamenala mimořádný ohlas jak u kritiky, tak u publika. Především pak oslovila mladou generaci diváků, pro které se stala autentickou výpovědí o nenávisti a lásce v současném světě. Inscenace byla nominována na prestižní Cenu Thálie a získala ocenění za nejlepší hudbu na festivalu českého divadla.
Pražské pojetí nebo klasické z Kanady?
Na Dramoxu se potkávají dvě výrazně odlišná pojetí Shakespearovy nejslavnější tragédie. Vedle pražské inscenace Michala Dočekala je na platformě dostupné i klasické zpracování Romeo a Julie ze Stratford Festivalu v Kanadě, které nabízí tradiční, velmi věrný přístup k Shakespearovu textu.
Stratfordská verze, natočená v historickém prostředí proslulého festivalu, sází na pečlivou práci s jazykem, okázalé renesanční kostýmy a velkolepou scénografii. Jde o řemeslně dokonalé provedení, které ctí tradici a přináší divákům Shakespeara v jeho nejčistší podobě, s důrazem na poetiku textu, eleganci hereckých výkonů a monumentalitu tragédie.
Pražská inscenace naproti tomu volí radikálně jiný směr. Michal Dočekal s mladým souborem staví na syrové energii, fyzickém divadle a především na autenticitě generační zkušenosti. Herci se pohybují mezi publikem, hudba kapely Please The Trees vytváří pulzující soundtrack a text, i když zůstává shakespearovský, dostává zcela nový kontext.
Kde Stratford nabízí divadlo jako slavnost jazyka a kultivované emoce, tam Praha sází na punk, bezprostřednost a téměř koncertní intenzitu prožitku. Oba přístupy jsou validní a oba mají své publikum. Zatímco klasická verze osloví milovníky tradičního divadla, Dočekalova inscenace hovoří řečí dnešní generace, která v příběhu veronských milenců hledá odpovědi na vlastní otázky o světě plném rozdělenosti.
Valentýnský únor na Dramoxu
Po Romeovi a Julii se na Dramoxu otevírá prostor pro další příběhy o lásce a vztazích, romantické, hořkosladké i velmi vtipné. Inscenace, které ukazují partnerské a rodinné soužití takové, jaké je: dojemné, složité i zábavné.
Válka Roseových nebude!, Městské divadlo Zlín - Připomíná manželství frašku, drama nebo snad obojí?
Ráno po tom, Divadlo Mír - Albert Čuba v bláznivé komedii o lásce a sexu současného britského dramatika Petera Quiltera
Cyrano, Spolek Kašpar - úžasný Martin Hofmann v životní roli jako rytíř z Bergeracu
Rychlost dopadu sněhové vločky, Východočeské divadlo Pardubice - působivá hra o jiskře, která přeskočí mezi dvěma lidmi a nedá se ničím uhasit
