Pražská Galerie NoD uvádí do 18. října výstavu Occult Couture vizuální umělkyně Romany Drda de Angelis. Tento týden je poslední šance ji vidět a v úterý 13. 10. se koná komentovaná prohlídka s autorkou. Vstup je zdarma.
V době rapidního vývoje AI, optimalizace zevnějšku a hustle culture se Romana Drda de Angelis obrací k tělu, materiálu, ruční práci a vlastní identitě. Occult Couture připravila jako research-based projekt pro Galerii NoD společně s kurátorem Pavlem Kubesou.
Před závěrem výstavy proběhne v úterý 13. 10. od 18:00 v galerii komentovaná prohlídka za účasti Romany Drda de Angelis a hostky Denisy Šedivé, české autorky a designérky, která se zaměřuje na tvorbu interaktivních publikací pro děti i dospělé.
V galerii se vznáší kusy oblečení zalité epoxidem - korzety, kalhoty i organické tvary textilu, v nichž při bližším pohledu rozpoznáte lidské tělo. Oděv je tu dominantním prvkem: podle umělkyně spoluutváří identitu a ovlivňuje, jak se pohybujeme, jak se vnímáme a jak nás vidí okolí. Vychází přitom z pojetí Milana Knížáka, pro kterého oděv nebyl jen něčím, co tělo obléká, ale prostředkem, který proměňuje situaci i vztah člověka k okolí. Zatímco Knížákovo gesto ale potřebovalo ulici a reakci druhých, u Romany se zásadní změna může odehrát bez publika. Oděv je tak spíš záznamem toho, co se v nás děje, když se nikdo nedívá.
Název odkazuje k latinskému occultus, tedy skrytý. Pro Romanu nemusí „occult“ souviset s nadpřirozenem - dnešní magii vidí jako práci s tím, co není na první pohled vidět: s intuicí, touhou, strachem, vyčerpáním a nevědomými procesy. Alchymie je pro ni metaforou procesu, kdy člověk projde tlakem, krizí nebo rozpadem a vyjde z něj v jiné podobě. „Couture“ pak těmto skrytým pohybům dává hmotnou podobu.
Korzety z textilu a kůže zalité epoxidem nepřítomné tělo stahují, tvarují a zároveň proměňují. Sevření, tlak nebo omezení dechu nutí člověka vlastní tělo vnímat. Romana korzet nechápe jednoznačně jako nástroj podřízení ani emancipace - zajímá ji napětí mezi oběma polohami. Korzet tělo omezuje, ale může být i prostředkem vědomé transformace. Objekty zachycují fyzické i psychické procesy, které autorka v určitém období života prožívala, a podle ní má každý z nich vlastní osobnost. Emoci zastavuje autorskou technikou, kdy kůži a textil zalévá epoxidem.
Výstava je zároveň osobním archivem materiálů, který vznikal spolu s uměleckou praxí Romany a jejím dlouhodobým zájmem o záchranu starých a kvalitních textilií. „Nejsou to náhodně nakoupené materiály – ke každému z nich mám nějaký vztah a často přesně vím, odkud pochází. Skoro každý kus kůže, se kterým pracuji, má pro mě vlastní příběh a historii,“ říká. Část přivezla v roce 2019 z newyorského centra Material for the Arts, v galerii jsou i kusy starší dvaceti let nebo kalhoty, které sama ušila. Během covidu založila v rámci doktorátu na FaVU v Brně upcyklační studio Matter pro studenty.
Romana Drda de Angelis (*1987) je vizuální umělkyně žijící v Praze. Zabývá se tělem a identitou, její tvorba se pohybuje mezi sochou, instalací a prací s kostýmem. Studovala v Praze, Karlsruhe a Soulu, její práce byly představeny mimo jiné v Národní galerii Praha nebo v BOZAR v Bruselu. Byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého a laureátkou Ceny Empatie Národní galerie Praha.
