POV: přibiješ fotku cedníku na prkno a skončíš ve sbírce galerie v Hradci

Myslíš si, že konceptuální umění je jen pro lidi, co v galerii přikyvují, i když ničemu nerozumí? Tak to jsi ještě nevidělx cedník přibitý hřebíkem. Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) letos rozšířila sbírku o konceptuální a neoavantgardní díla maďarských, polských a slovenských umělců a umělkyň z druhé poloviny 20. století. Jako každý rok k nim přidala i práce předních českých tvůrců a tvůrkyň. Dohromady jde o díla 40 autorů a autorek.

Proč zrovna střední Evropa

GMU chtěla rozšířit svou Sbírku střední a východní Evropy, a proto se v roce 2026 při nákupech zaměřila hlavně na umění z našeho regionu. Nová díla uvidíš v příštích letech na výstavách galerie. Ředitel galerie František Zachoval k tomu říká: „Rozšiřování sbírky o díla umělců z dalších zemí bývalého východního bloku nám umožňuje nahlížet české umění v širších souvislostech, sledovat společné i rozdílné rysy umělecké tvorby a lépe porozumět vzájemným vazbám v rámci celého regionu.“

Jedna židle a dva snímky

Představ si dva snímky. Na prvním sedí na zahradní židli sám autor, na druhém je tatáž židle prázdná. Tak vypadá Metafora I. (1972) maďarského umělce Miklóse Erdélyho (1928–1986). „Dílo patří k zásadním projevům konceptuálního umění v Maďarsku. Miklós Erdély v něm prostřednictvím jednoduché fotografické situace otevírá otázky pomíjivosti, lidské existence a konečnosti. Dílo zároveň představuje důležitou ukázku tvorby jednoho z klíčových představitelů neoavantgardy, jehož význam přesahuje hranice tehdejšího Maďarska,“ vysvětluje Zachoval.

Maďarská jména, která stojí za zapamatování

Galerie získala také fotografii z cyklu Once we went (1972) od světově proslulé Dóry Maurer (1937–2026) a filmy Ágnes Háy (* 1952). Nově má ve sbírce i díla, jejichž autory jsou Imre Bak, László Beke, Mária Chilf, Károly Halász, László Lakner, duo Zuzu-Vető (Lóránt Méhes Zuzu a János Vető), Géza Perneczky, Sándor Pinczehelyi, Gyula Pauer, Bálint Szombathy a Gábor Tóth.

Ikonický cedník na hřebíku

Cedník (orig. Durszlak, 1960) je klíčové rané dílo polského konceptuálního umělce a průkopníka videoartu Józefa Robakowského (* 1939). Jde o takzvaný fotoobjekt z doby, kdy autor působil v Toruni ve skupinách Oko a později Zero-61. Ty chtěly fotografii dostat z jejích tradičních mantinelů, ve kterých měla jen dokumentovat nebo esteticky působit.

Jak na to Robakowski šel? Vzal fotku obyčejného kuchyňského cedníku a přibil ji hřebíkem na dřevěnou desku. Hotovo. Teď tohle ikonické dílo patří GMU. Je zásadní pro polské i středoevropské umění a předznamenalo Robakowského celoživotní přístup, ve kterém se mísí humor s ironií a neustálým zpochybňováním establishmentu.

Česká stopa i dílo, které jsi možná vidělx naživo

Českou scénu zastupují třeba Olaf Hanel, Jiří Valoch, Jiří Hynek Kocman, Eva Prokopcová, Roman Štětina, Tereza Severová nebo česko-rakouské duo Tamara Horakova & Ewald Maurer. Nechybí ani mladší jména: Daniela Ponomarevová (* 1998) a David Čumalo (* 1992). GMU koupila také Přání (2015) od Dušana Zahoranského. Pokud jsi letos bylx u hradecké galerie, možná sis ho všimlx, protože bylo vystavené ve veřejném prostoru přímo před ní. Ze Slovenska nově ve sbírce najdeš díla autorů a autorek, jako jsou Peter Bartoš, Stano Filko, Květa Fulierová, Július Koller, Michal Kern, Matej Krén nebo Vladimír Popovič.