Pračka jako zrcadlo duše: Lucie Rosická otevírá výstavu o mateřství, identitě a té nekonečné hromadě prádla

Lucie Rosická přichází do pražské Trafo Gallery s výstavou Laundromat: Program pro jemné zacházení, která poběží od 17. dubna do 14. června. A věřte, že samoobslužná prádelna ještě nikdy nebyla takhle nabitá emocemi.

Prádelna jako životní metafora

Kurátorem výstavy je Thom Oosterhof a výchozím bodem celého projektu je prostor, který většina z nás bere jako nutné zlo - samoobslužná prádelna. Rosická ho ale povyšuje na alegorii své osobní cesty do mateřství, reality značně vzdálené její idealizované podobě. Prádelna zaujímá liminální prostor, v němž je péče mechanizována, čas přísně organizován a opakování nahrazuje osobní vyjádření. Stává se tak kulisou pro neúprosně otevřenou prezentaci vlastní zkušenosti i zranitelné, proměnlivé a hluboce rozporné povahy životní cesty.

Autoportrét bez filtru - tvář, která neuhýbá

I když autoportrét zůstává klíčovým motivem, v této výstavě prochází zásadní proměnou. Figura se již neskrývá. Tvář autorky je jasně rozpoznatelná, přímá a neuhýbavá. Tato transformace se v díle odráží linií, která se rozpadá, dochází k nepravidelným poruchám a ztrácí kontinuitu. Nit přestává být nositelkou jistoty a kontroly a stává se záznamem vnitřního stavu - fragmentovaného a přetíženého. Repetitivnost, přítomná jak v motivech, tak v samotném procesu, odkazuje k nekončící práci péče a každodennosti.

Mateřství jako stav, ne role

Výstava odmítá sentimentalizující narativy péče. Mateřství tu není role - je to stav. Vynořuje se portrét práce, která je nezbytná, avšak přehlížená - veřejně viditelná, soukromě nesená a nekonečně opakovaná. A nejde jen o mateřství: praní se stává obrazem opakování a proměny. Z použitého na mokré, z mokrého na suché, vyžehlit a znovu. Jakási „druhá dospělost" - ne konec puberty, ale vstup do úplně nového cyklu.

Glitch jako jazyk únavy

Záměrné chyby - glitche - násobí, deformují a znečitelňují autorčina typická selfie. Digitální kresba se pak přešívá do látky, což dokazuje technickou preciznost Rosické. Glitch je pro ni symbolem únavy a rozpolcenosti těla i mysli - bytosti, která je zároveň matkou, umělkyní, manželkou, milenkou, dcerou. Zblízka vypadá jako chaos. Z dálky dává smysl. Stejně jako život.

3D objekty: když svléknete sami sebe

Novinkou jsou sochy připomínající staženou kůži - slupku, zbytek, otisk. Symbol toho, co jsme a co z nás zbývá. Kůže, která může být stažena - stejně jako musíme někdy odhodit své oblíbené „verze" sebe sama.

20. května v 18:00 proběhne komentovaná prohlídka spojená s křtem katalogu, jehož grafiku připravila Laura Horňak Morovská.

 

Laundromat: Program pro jemné zacházení - Trafo Gallery, Hala 14, Pražská tržnice, Praha 7. Otevřeno Út–Ne 15–19 h, So 10–19 h. Více na www.trafogallery.cz.