Devadesátky v architektuře? Není to jen „diskotéka"
Na architektonické dědictví devadesátých let máme tendenci hledět skrz prsty. Jenže tehdejší architektura nebyla tak „zdivočelá", jak bychom si mohli myslet – lépe ji definuje pozice mezi dvěma estetickými póly: mezi „přísností" inspirovanou meziválečnou modernou a „diskotékou" v podobě rozverné postmoderny obdivovaného Západu. Architektonická obec vyzdvihuje přísné proporce a poctivé materiály, širší veřejnosti naopak utkvěly v paměti nápadné tvary, zlaté rámečky a exhibice peněz. A právě tohle prolínání a soupeření tvoří fascinující obraz devadesátek.



