Provokativní ruský film Mistr a Markétka: režisér přijede 23. října

Do vybraných českých kin se chystá exkluzivní uvedení snímku Mistr a Markétka režiséra Michaela Lockshina. Tento film natočený podle slavného románu Michaila Bulgakova vznikl za státní podpory v Rusku, ale kvůli svému kritickému obsahu vůči režimu se rychle Kremlu znelíbil navzdory diváckému úspěchu. Režisér, který se netají svým protirežimním postojem a podporou Ukrajiny, přijede na projekci 23. října do Prahy.

Distribuce a speciální projekce

 

Snímek Mistr a Markétka, který rozzuřil ruský režim přichází do pražských Aerokin díky americké společnosti Luminosity Pictures, která po řadě komplikovaných jednání získala práva na uvedení filmu mimo Rusko. Od té se nyní podařilo zajistit exkluzivní distribuční práva pro Českou republiku. V kině Světozor proběhla první projekce 23. září s úvodem Petra Fridricha. Na ni navážou v průběhu podzimu další speciální projekce s debatami. Ta následující, 23. října v kině Lucerna, bude mít exkluzivitu nejvyšší – přijede na ni totiž sám režisér Michael Lockshin. Masterclass s režisérem, která bude předcházet projekci, bude moderovat publicista Pavel Sladký. V plánu jsou ale i další tematická uvedení zaměřená na literaturu, kulturu a postavení kritické reflexe v kontextu současného Ruska.

Reakce a kontext

 

„Nejde o typický titul pro naše kina – jeho význam sahá daleko za hranice adaptace. Mistr a Markétka je jedna z nejzásadnějších knih 20. století a má v Česku silnou tradici. Zároveň dílo, jež v dnešním Rusku vyvolalo skandál a ukázalo, že i mainstreamový film dokáže režim odhalit a popudit,“ říká Jana Trnková, dramaturgyně kin Světozor a Lucerna.

Část výtěžku z každého promítání věnují kina Nadačnímu fondu pro Ukrajinu na podporu humanitární pomoci a obranných iniciativ.

Kontroverze a dopad

 

Otevřeně kritický postoj režiséra Lockshina k Putinovu režimu a podpora Ukrajiny vedly k tomu, že se po premiéře filmu stal terčem útoků ruských propagandistů a musel zemi opustit. Paradoxně tak snímek, financovaný z ruských státních prostředků, vyvolal jeden z největších kulturně-politických skandálů posledních let. Film se stal nejen obrovským diváckým hitem, ale i symbolem toho, že i oficiálně podporovaná kultura může vyklouznout z rukou autoritářské moci a ukázat její slabiny.

O filmu

 

V Moskvě 30. let je dramatik vyhnán ze Svazu spisovatelů a ocitá se na okraji společnosti. Pod vlivem své múzy Markétky začíná psát nový román – satirický příběh, v němž se všichni jeho pronásledovatelé zrcadlí jako groteskní postavy. Do Moskvy přichází tajemný cizinec Woland, zosobnění temné síly, který obrací město naruby a trestá ty, kdo stáli za pádem autora.

Adaptace nejslavnějšího díla Michaila Bulgakova se stala symbolem kulturního odporu proti cenzuře a autoritářství – a právě proto byla v dnešním Rusku terčem útoků režimu.