R.I.E. – Oslava tělesnosti (recenze)

No Overthinking – Rest in Euphoria

Overthinking – tedy chronické a neproduktivní analyzování minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti, které vede ke stresu – je pojem, který ještě před pár lety nebyl skloňován. Mozek je v aktivitě pořád. A tak hned na začátku inscenace na scénu přichází bizarní dvojice performerů v parukách, blyštivých lesklých černých i kožených kostýmech, sukních, na podpatcích a jeden z nich vyndá tomu druhému svítící mozek z hlavy. Bez rozumu přichází úleva a dění se přepíná do režimu prožitků a smyslů.

Cesta naší duše a vášnivé tělo

Rosťa Novák oslovil pro inscenaci R.I.E.  (Rest in euphoria) 18 akrobatů na špičkové úrovni, z nichž velká část pochází z cizích zemí. Jsou divocí, energičtí, mladí. Sálá z nich vášeň ze života. Vynikají v nejrůznějších cirkusových disciplínách – ekvilibristika, žonglování, práce na tyči, hrazda, šály, kruh ad. Některé výstupy jdou až za hranu lidských možností, a tak se několikrát za show dostaví onen pocit strachu o performera a adrenalinu, který je cirkusu vlastní.

Jednou z disciplín je i hairhanging, kdy je akrobatka připevněna na laně za vlasy. Jen se můžeme domýšlet, jak moc mají tito akrobaté posunutý práh bolesti nebo kam může práh bolesti posunout vášeň, kterou zažívají při tom, co milují.

Scénu tvoří monumentální do nebe stoupající schody, které mohou asociovat chrám nebo minimálně symbolizovat cestu naší duše – její vzlety a pády. Tak se v jedné ze scén ptá text na digitální obrazovce – Je možné zažít vrchol jen na konci, nebo je možné ho zažít i uprostřed? Rosťa Novák využívá všemožné nástroje, aby do inscenace dostal i hlubší témata.

KINKY Katarzie?

Hudbu k inscenaci napsala Katarzie. Její texty mi dlouhodobě zůstávají pod kůží. Jsou o vztazích, lásce, feminismu, o duševním zdraví. Tady pak také o problémech ve společnosti – jak si dneska získáváme serotonin, oxytocin a dopamin? Jak jsme na tom s environmentální krizí?

V R.I.E. zpívá Katarzie na mikrofon ve výrazném líčení a extravagantních kostýmech. Její pohyb po jevišti jako by vycházel z chůze modelky na mole. A tak působí divadlo trochu jako koncert. Každá píseň pomáhá otvírat cestu do vnitřních světů a principů duše tam, kde je na takovou hloubku akrobacie krátká. Případně tvoří linku vášně a smyslnosti – Kink kink kinky zpívá Katarzie, když se ne scéně tanečníci prochází s do nahých hýždích zařízlých kožených páscích. Erotika je pole široké. Fantazií je bezesporu mnoho, a tak nabízí i velkou škálu možností v kostýmech.

Latex, krajka a flitry

Pod kostýmní stránkou je podepsána Kristina Nováková Záveská, která se tu vyřádila. Vévodí barvy černá, zlatá a růžová. Z látek a aplikací pak latex, krajka, síťovina, flitry. Spodní prádlo kombinované s koženými boty, klobouky i péra – ty ptačí i ta představující mužská přirození. Scéna, kdy se objeví performeři oblečeni do celotělových masek obřího třpytivého zlatého lingamu a růžové yoni, které si spolu „vyměňují euforii“, přináší odlehčení. Hravost i trochu kýče v erotice musí být.

A mě na opačné straně také napadá, do jaké míry může být snaha dosáhnout euforie, oprostit se od rozumu a oddat se požitkářství, také jen jednostrannou, povrchní samoúčelnou a vyčerpávající cestou, která člověka odpoutá od svého vlastního nitra. 

Ať žije tělesnost…

R.I.E. je provokativní a smyslný, zábavný i šokující. V závěrečné scéně se začne v zadním plánu scény svlékat muž. Na jevišti se objevují polonahé akrobatky a předvádí ladné a propracované pomalé pohyby na kruzích. Nasvícení je tak jemné, že divák jen tuší obrysy nahoty. Je to oslava těla i smyslnosti, vyzývavosti a vzrušení. Ať žije tělesnost ve všech jejích podobách …

Zdroj foto: Jatka 78