Koncepčně do připravovaného alba nepasuje, ale když už se ten víkend stal, vzpomínka se otiskla do písně a v pondělí byla frekvence ve studiu, věci se daly do pohybu samy.
"K tvorbě mě vždycky inspirovali muži, vztahy, láska a silný prožitky. V nový písničce se objevilo nový téma. Už dlouho přemýšlím o nastavení naší společnosti, která velebí kluka, který má spoustu holek, jako krále, ale o holce se v tom samém případě mluví jako o běhně," vysvětluje Rozálie silnou motivaci k napsání téhle písničky. “To mě štve a proto na to slovo a označení kladu v textu jasný důraz. Už se těšim na zkřivené obličeje všech samozvaných mravokárců,” směje se.
“Cítím, že ve mně dochází k velkému přerodu. Odešla jsem z hudební agentury, odešla jsem ze vztahu, začala jsem poslouchat argentinské Cumbii z 90. let, Velvety a trochu jsem se utrhla ze řetězu… A k tomu se váže i další téma této písně. Potkala jsem kluka, propařili jsme spolu sobotní noc až do nedělního rána, výjimečné setkání dvou starých duší, hodiny povídání a spoustu vína. Z intenzity a opravdovosti toho setkání vznikla píseň, která možná nezapadá hudebně do mé předešlé tvorby, ale já jsem zkrátka cejtila, že to tak má bejt a navíc jsem chtěla mít písničku, na kterou budu moct v létě tancovat,” krčí rameny zpěvačka a autorka textu i hudby písně Underground ze sametu.
Přes tuhle malou letní radůstku stále pokračuje práce na novém albu, které vyjde na podzim. Písně už jsou napsané a postupně se nahrává. Opět ve studiu Bros., se zvukovým mistrem Janem Balcarem, se kterým Rozálie točila už album Korzetiér. Oproti předešlé desce tentokrát uslyšíme i kapelu, která ve většině písní doprovází Rózinu harmoniku.
Rozálii můžete v létě potkat na některém z velkých festivalů, nebo v komornější atmosféře na menších lokálních scénách.
