Search icon

Rozhovor s režisérkou a výtvarnicí Viktorií Štěpánovou – kurátorkou nové rubriky Fashion

Naše rubrika o módě dostává nový kabát. Sedli jsme si s Viktorií Štěpánovou, multioborovou tvůrkyní pohybující se mezi animací, filmem a módou, a zakladatelkou platformy Volklore, která dává prostor mladým českým návrhářům. V rozhovoru mluví o tom, proč jí nikdy nestačila jedna disciplína, co jí dala stáž v belgické cirkulární značce REAntwerp a co Volklore chystá na KVIFF i Red Bull Dance Your Style.

Pohybuješ se mezi animací, volnou tvorbou a módou. Co si navzájem všechny tyhle tvoje profese předávají? A v které je ti nejlépe? 

…a zvrácenou fascinací marketingem. Co veškerý můj kreativní chaos spojuje je asi právě ta fascinace. Miluju dozvídat se nové věci a nesnáším držet se jednoho rukopisu a jedné profese. Je to na mě moc statické, moc lineární. Když se rozchodím v jednom oboru, začne mě to táhnout k dalšímu. Od ilustrace k pohyblivým obrázkům směrem k animaci, přeskočit k videu, pak udělat kostýmy pro video, grafiku… všechno se to v nějakém bodě propojuje. Navíc si myslím, že v současné době je zájem o multioborovost vlastně nutností. Když člověk rozumí profesím kolem sebe, může s nimi lépe navazovat kolaborace a spoluvytvářet kreativní světy.  

Takže nemám jednu sekci, ve které by mi bylo nejlépe. A pokud bych musela, byla by to „kreativní direktúra” – ta spojuje všechno do jednotného celku. 

Ve své práci často vytváříš nové světy a vizuální příběhy. Kde hledáš inspiraci – v každodennosti, umění nebo spíše v lidech kolem sebe? Přírodě? Cestování? 

Nevím. Asi úplně všude. Ve světě, v galeriích, v hudbě, v čemkoli, co se kolem mě zrovna ochomítá. A taky kdo se kolem mě ochomítá. Lidi mě inspirují stejně jako věci. Mou přetrvávající inspirací je ale teda nepořádek, odpadky, reklamy a takové ty věci, které lidi často přehlížejí. 

Založila jsi platformu pro mladé módní návrháře. Co  na současné české módní scéně chybělo natolik, že jsi se rozhodla vytvořit vlastní prostor?

Spíš stále zakládám a formuju, ale ano. Volklore. Přimělo mě k tomu moje vlastní studium a věci, které mě na něm štvaly a chyběly. Přišlo mi, že umělecké školy fungují jako inkubátory uměleckých bublin, kterým chybí reálné propojení s trhem (a realitou). Uměníčko, konceptíčky a hlavně ne komerce. Ta je fuj! Já ale vnímám trh a reklamy jako veřejnoprávní galerie. A jelikož ráda obory a věci propojuju, mám teď ambici rozjet takovou „alternativu reklamních agentur” se zaměřením na mladé tvůrce a experiment. Levnější produkce pro firmy, zajímavé možnosti pro mladé tvůrce a hlavně, po vzoru Toscaniho v Benettonu, implementace kultury do komerce. 

A taky mi teda v Česku chyběly eventy/hub/magazín v opozici k VIP fancy fashion eventům a luxury magazínům. To, že má něco fancy nálepku, pro mě neznamená kvalitu, tu naopak často vidím spíše tam, kde kolábka a sláva ještě nepřišly. Na podobné bázi fungoval v minulosti prostor Sláva! na Celetné… jenže developeři. No a tak jsem se s Terkou Váchovou, zakladatelkou Slávy, spojila a teď v tom jedeme spolu a snažíme se vytvořit platformu pro fashion lovers, který móda ale tak trochu sere. Ať už z hlediska udržitelnosti, VIP nafrněnosti, povrchnosti, či čemukoli jinému. Chceme dělat módu tak, aby lidi bavila, nebáli se jí. A taky chceme podporovat ty, co podporu ocení, ne ty, kteří jí mají nad hlavu. Česko je přeplněné talentovými mladými fashion designery a my máme ambici je, jejich řemeslo i příběhy zviditelňovat. 

Chci, aby se lidi módy nebáli a do obchodu šli klidně ve svém nejvíc ultravagantním fitu jen proto, že na to měli náladu, a ne proto, že je to teď trendy. Móda není jen povrchní, je to jeden z největších businessů planety, a proto je důležitý se o módě bavit… a vlastně proto budeme kromě Volkloru rozjíždět i tuto módní rubriku. Ne trendy-driven, ale culturally-driven. 

Jak vnímáš generaci mladých tvůrců dnes? Jsou podle tebe odvážnější, otevřenější, uvědomělejší nebo?

Myslíte v Česku? Hmm. Rojí se jich opravdu hodně a většina z nich je dost nedoceněných. Jsou šikovní, ale často jim chybí dravost a marketingový mozek, který je k módnímu businessu zapotřebí. Často chtějí vytvářet živoucí skulptury a zapomínají na everyday wear a reálné lidi, co oblečení vynesou ven. 
Nevím, jak moc pravomocná na toto posuzování jsem a s kým bych je měla posuzovat. Odvážní si myslím, že jsou, zároveň mi však přijde, že současnost odvážnost a extrémnost vyžaduje. Pokud výtvor není šíleně jedinečný, nebude trendy, viral, nebude nikoho zajímat. Myslím, že se designeři rozhodně nebojí mixovat kultury, hodnoty, jak chtějí, beze studu, až to někdy vede k povrchní vyprázdněnosti. Ale to mluvím spíš globálně.

Uvědomělejší si myslím, že být dokonce i musejí. Nežijeme v době punku a konzumní buržoazie, kdy o ekologii snad mluvili jen hippies. Hodně tvůrců se v poslední době vrací k tradičním rukodělným technikám, zaměřených primárně na lokální produkci, řemeslo a kvalitní suroviny. Třeba k paličkování, štrikování atd. A taky hodně vídám korzety, ale to je spíš ten výše zmíněný remix historických prvků. 
Ale jako asi nejhlavnější rozdíl oproti předchozím generacím vnímám proměnu role fashion designera na kreativního direktora. Designerovi dnes nestačí navrhovat a šít. Stává se z něj tvůrce módního digitálního vesmíru, brandové komunity, příběhů, je influencer, content creator a mnoho dalšího. Změny a inovace jsou jediná jistota.

Když se podíváš do budoucnosti, co by sis přála?

Být šťastná, mít kde bydlet, dělat co mě baví a dostávat za to adekvátní ohodnocení. Just simple life. 
A ideálně, aby lidi začali vnímat módu víc udržitelně. Kvalitní ač dražší výrobek může být v lince času vlastně i levnější než cheap fast fashion. 
A aby Volklor fungoval :D, samozřejmě. 

Kdybys mohla zastupovat jakéhokoli návrháře na světě a mít ho ve svém portfoliu – kdo by to byl? 

Jen jednoho? V minulosti by to určitě bylo Vetements  – zbožňuju totiž subverzivní užívání estetiky konzumu. Teď… z big houses asi sesterské brandy Prada a MiuMiu. Skrze Woman’s takes podporují film a ženské režisérky, pomalu se skrze inovativní textilie infiltrují do vesmíru  – cítím z nich radost z tvorby a touhu po neustálých inovacích a tím i touhu být při tom. Tam bych získala renomé a pak se vrátila zpět do Česka a snažila se zviditelnit český design. Chci zastupoval lidi, co mě baví, myslí s ohledem na přírodu i druhé lidi a navíc jsou kreativní, ne money driven. Takže asi tak, ale je možný, že zítra nebo včera bych napsala úplně někoho jiného. 

Kde a jak bude možné sledovat progres tvojí platformy pro mladé módní návrháře? Vyjdete i do ulic? Kde vás můžeme vidět?

Momentálně pilně pracujeme na našich webovkách, ale snippets naší tvorby můžete sledovat už teď na našem instagramu @_volklore_. Nu a ano, do ulic vyjdeme, dokonce i po nějakém tom červeném koberci se projdeme. Release našeho prvního Volklore projektíku bude totiž na Kviffu v kolaboraci s kým jiným, než s váma. 🫶🏻 Ve Varech proběhne premiéra mého autorského filmu Volklore, ze kterého vše vzniklo, Vesna se obleče do Volklore krojů, mladí herci (od vás) vynesou oděvy mladých fashion designerů (od nás) a možná zde proběhne pár dalších querilla fashion akcí, ale ať nespojleruju všechno. Každopádně vás tímto rozhodně do Varů na Volklore zvu! A to hlavně ve dnech 8. a 9. července, kdy se většina z akcí bude odehrávat. Takže sledujte náš Instagram, ať vám nic neuteče. 

Jo a taky se naše Volklore kroje objeví na Red Bull Dance Your Style 2026 v Brně  – kolébce to folkloru. Současný tanec do beatů folklorních smyčců, no rozhodně skvělá příležitost provětrat kroje i vaše dance moves.  

Existuje projekt, který tě v poslední době překvapil tím, kam vás zavedl nebo co tě naučil?

Určitě moje recent zkušenost být stážistkou v belgické cirkulární fashion značce REAntwerp. Proč? Tak zaprvé, stáž mě zavedla do Antverp, což je město, které jsem si nadpozemsky zamilovala  – samá móda, krásný domeček, bohatá historie, sice hodně kolonizátorského uzurpátorství, ale v současnosti hrozně inkluzivní, kreativní a svobodomyslné místo. A zadruhé chod a myšlenka celé značky. Nejenže je značka ekologicky smýšlející a pracuje pouze s local deadstock látkami (což jsou v Belgii látky například od Dries van Noten, hah, I wish), navíc funguje jako neziskovka zaměstnávající uprchlíky, kterým pomáhá najít jejich další zaměstnání v oboru. Cirkularita, sociální práce, oddanost řemeslu, lidem i planetě. Fungující business s přesahem. Naučili mě, že když člověk tomu, co dělá, věří a dělá to dobře, prostě to funguje. A taky soběstačnosti.

A právě nadšení z tohoto výjezdu bylo taky jedním z impulsů, proč jsem se Volklore rozhodla založit. Módou žiju a proto ji chci podporovat. 

Co letní festivaly  – uvidíme se někde? To je přeci skvělá možnost vytáhnout ze skříně absolutní ikonické kousky?!! 

No jasný. Jak říkám, see you all in Vary, protože „lore is in every volk of us”  – jak by řekla hrdinka mého folklorního filmečku. A na fity se více než těšte. Character dressingem žiju. 

fashion 🧢rozhovorFAMU

Číst další

loading