Zdá se, že o legislativě ví všechno, zatímco o životě a lásce stále pramálo, píše magazín Vulture o hlavní postavě nového snímku Milost. Fiktivního italského prezidenta s tváří famózního Toniho Servilla v něm před odchodem z úřadu čekají poslední těžká rozhodnutí: dvě žádosti o milost za vraždy z lásky a jeden kontroverzní zákon. Nový snímek Paola Sorrentina zahajoval festival v Benátkách a Servillo si z něj odvezl Cenu pro nejlepšího herce. Nyní vstupuje do českých kin (Aerofilms).
„Když se poslední dobou modlím, pokaždé usnu,“ svěřuje se prezident Marian De Santis svým blízkým spolupracovníkům. Ti už se po letech společně strávených v rozlehlých prostorách Kvirinálského paláce naučili přecházet jeho obvyklou větu „potřebuji více času na rozmyšlení“ s úsměvem. Tentokrát už ale mnoho času nezbývá.
„Je radost vrátit se do Sorrentinova bohatě detailního a stylizovaného světa se všemi jeho kouzly a zcela svébytnými, teplokrevnými postavami. Ty stojí v popředí příběhu, který se rozvíjí postupně a v němž jeho hlavní postava bloudí – doslova, emocionálně i psychologicky,“ píše v recenzi snímku The New York Times.
Postava Mariana De Santise přitom nemůže být vzdálenější zkorumpovaným a cílevědomým politickým zloduchům z předchozích Sorrentinových snímků. Ačkoli se De Santisovi nedaří smířit s dávným proviněním své zesnulé ženy, nepohání ho ani tolik žárlivost jako nepochopení pro vrtošivost lidské nátury. Je přeci jenom mužem pravidel a rituálů.
„Každý den ve zprávách čteme o politických rozhodnutích, která pramení z impulzivnosti, demonstrace síly a zvrácených představ o fungování ekonomiky,“ vysvětluje Sorrentino. „Místo toho jsem chtěl ukázat, jaký by prezident měl být.“ Byl jeho dlouholetý spolupracovník a herecká múza Toni Servillo automatickým kandidátem na roli fiktivního italského prezidenta? „Ano, hned mě napadl Toni, protože je jediným hercem, který ve mně vyvolává pocit autority. Takže když začnu uvažovat nad autoritativními postavami, okamžitě se mi vybaví on,“ potvrzuje filmař.
Podle zahraničních recenzí Servillo zvládá v jediném úsměvu vyjádřit neskutečné hloubky smutku i lehkou ironii. „Jeho tvář je neskonale působivá – a dostává se nám spousty času si ji celou prostudovat, protože film, který kolem ní Sorrentino postavil, je až k neuvěření stoický a precizní. Stejně jako jeho úzkostlivě formální hrdina,“ píše Variety. „Ve výsledku se tak z Milosti stává studie přechodného období jednoho muže, který se učí nemít za každou cenu všechno vždycky pod kontrolou.“
