Stellan Skarsgård na Golden Globes: Utíkejte do kina! A co říká průzkum o rodinných vztazích

Premiérové vstupy a hvězdné obsazení

Do českých kin vstoupil nový film Citová hodnota norského režiséra Joachima Triera, který patří k největším favoritům nadcházející oscarové sezony. Komediální drama s hvězdným obsazením (Stellan Skarsgård, Renate Reinsve a Elle Fanning) citlivě a s nadhledem zkoumá, jak si v rodině často (ne)dokážeme porozumět. Jak jsou na tom Češi a Češky s rodinnými vztahy? K příležitosti české premiéry filmu distribuční společnost Aerofilms ve spolupráci s agenturou NMS připravili výzkum mapující vztahy mezi rodiči a dospělými dětmi v Česku.

Jeden konflikt, dvě perspektivy

Citová hodnota vypráví příběh rodiny Borgových. Proslulý režisér Gustav (Stellan Skarsgård), se po letech snaží obnovit vztah s dcerou Norou (Renate Reinsve) a nabídne ji roli ve svém comebackovém filmu. Když Nora nabídku rezolutně odmítne, obsadí překvapený Gustav do role horlivou hollywoodskou herečku (Elle Fanning), čímž ještě více naruší křehkou rovnováhu jejich rodinných vztahů. Film tak odkrývá rozdílné vnímání napětí mezi rodiči a dětmi i jejich neschopnost o něm otevřeně komunikovat.

Právě tento rozpor potvrzuje i výzkum agentury NMS. Velké konflikty mezi rodiči a dětmi sice nejsou v Česku časté a týkají se přibližně každého osmého vztahu, jejich vnímání se ale napříč generacemi výrazně liší. Zatímco pouze každý desátý (9,5 %) z generace Baby Boomers a každý pátý (19 %) z generace X uvádí, že měl v posledních pěti letech konflikt se svými dětmi, stejnou zkušenost se svými rodiči popisuje již každý pátý (18 %) mileniál a třetina (32,5 %) generace Z. „Vysvětlením může být nejen dynamika vztahu rodič a dítě, ale také otevřenější přístup k pojmenovávání vztahů a konfliktů u mladší generace, která se více věnuje duševnímu zdraví,“ vysvětluje Jakub Bakule, analytik NMS.

Vztahy nám fungují. Ale chceme víc.

Výzkum agentury NMS ale ukazuje, že odcizení a komplikované vztahy jsou v Česku spíše výjimkou. Až 92 % Čechů ve výzkumu agentury NMS uvedlo, že jejich vztahy s rodiči jsou dobré. Podobně pozitivně vnímají lidé v Česku i vztahy se svými dětmi, které 96 % označilo za pozitivní. Se svými rodiči se potkáváme poměrně často. Alespoň jednou týdně se potkává 6 z 10 rodičů a dětí. Alespoň jednou za měsíc je to již více než 8 z 10. I to je nám ale málo a potkávat bychom se chtěli častěji, jak uvádí 73 % dotázaných. Největší příležitostí, při které se lidé v Česku potkávají, jsou Vánoce. Během Vánočních svátků se plánuje se svými rodiči setkat 94 % lidí.

Komu se svěřujeme?

Se svými problémy se nejvíce svěřujeme partnerovi – týká se to poloviny Čechů (50 %). Pozorujeme ale velké rozdíly mezi muži a ženami. Zatímco partnerka je hlavním důvěrníkem pro dvě třetiny (63 %) mužů, partnerovi se nejvíce svěřuje jen třetina žen (36 %). Naopak ženy se více svěřují kamarádkám a kamarádům (32 %) než muži (19 %). Nikomu se nesvěřuje více než pětina Čechů (21 %).

Nejstarší generace Baby Boomers nejčastěji ze všech věkových skupin uvádí, že se s problémy vůbec nesvěřují (27 %) nebo že žádné problémy nemají (10 %). Když už ke svěřování u této skupiny dochází, probírají problémy zejména v rámci partnerského vztahu (44 %) či s přáteli (22 %). Mileniálové se už o poznání více nebojí svěřovat svým rodinným příslušníkům – rodičům své trápení sdělí necelá třetina (29 %) a sourozencům necelá pětina (18 %). Největší ochota mluvit o svých problémech je jasně viditelná u těch nejmladších. Více než polovina respondentů z generace Z obecně uvádí, že se svěřuje kamarádům (56 %), rodičům (55 %) nebo partnerovi (53 %). O trochu méně (39 %) se pak svěřují sourozencům.