Už třicet osm let přináší festival Tanec Praha do Čech špičkové soubory a taneční představení z celého světa. Každý rok sedím fascinovaně v úžasu při pohledu na pohyb lidských těl na scéně v divadle Ponec nebo Hudebním divadle Karlín. Vydávám se na cestu do nitra. Nechávám se inspirovat tancem. Kontempluji…Vydej se letos i ty. Možná také zažiješ ten prchavý moment, kdy se dotkneš svojí duše. Tak jako se to stalo mně na zahajovacím představení Natural Order of Things od dvojice Guy Nader & Maria Campos.
Tanečníci stojí v řadě za sebou. Oči skoro celou dobu představení nasměrované do publika. Za hypnotické minimalistické hudby se jejich těla rozpohybují. Hlavním kódem je magická kyvadlová vlna známá z fyziky. Jde o jev, kdy se lineárně seřazená kyvadla rozpohybují a vytváří různé vzorce. Ty se po určitém intervalu začnou opakovat.
Tanečníci uvolní tělo do strany, nechávají působit gravitaci do volného pádu, ale tělo včas zachytí a nechají ho plynout dál po prostoru. Jako by neexistovala žádná odporová síla. Za chvilku nám jejich pohyb začne připomínat pohyb vln na moři. Zprvu je synchronní, pak se ale jejich pohyby začnou rozcházet a tanečníci se volně spojují do dvojic, trojic, čtveřic. V dynamickém plynutí se vynáší do vzduchu. Vyhazují se. Otvírají do široka hrudník, když letí a dopadají na paže svých parťáků. V partneřině nachází jemnost, proudění i zastavení. Ve finále se ale zase všichni setkají v jedné řadě…aby vše mohlo pokračovat znovu.
Kostýmy jsou také velmi minimalistické. Šedomodrá barevnost triček s dlouhým rukávem a jednoduchých kalhot asociuje mořskou hladinu. Zadní plán pak výřez sešikmené bílé plochy, která může evokovat plachtu lodi.
Tanečníci jsou famózní. Dokonale zosobňují gramatiku tanečního slovníku této choreografie. Pohyb jejich těl je nádechem a výdechem. S lehkostí kloužou po podlaze jako by jimi pohybovala nějaká neznámá síla. Všechno se s námi houpe. Množství pohybového materiálu je enormní, přesto jsou performeři naprosto sehraní. Jasnost a přesnost opakujících se pohybových variací je obdivuhodná.
Dalším z pohybových prvků je rotace. Tanečníci se točí do kola, paže jsou uvolněné. Napojují se na sebe a vytváří pohyblivé lidské kolotoče jako by to byly podvodní víry. Na závěr se i ty uklidní. Hladina se ustálí. Tanečníci končí v jedné linii. Fyzika říká, že abychom dosáhli efekt kyvadlové vlny, každé kyvadlo musí vykonat o jeden kmit za minutu navíc. Po šedesáti vteřinách se vrátí do stejného bodu a kyvadla se synchronizují.
A tak, když se tak po představení zamýšlím, jaký je tedy ten přirozený běh věcí. Přivádí mě to k myšlence, že život proudí někde mezi nekonečnou snahou o synchronizaci a harmonizaci a individuální cestou každého z nás.
Napsala: Markéta Faustová
