Ryan Lott přirovnává tvorbu hudby k vědeckému experimentu: „Spíš než klasicky začínáme hudbou, slovy nebo harmonií. Jsme vědci: máme tvůrčí hypotézu a hledáme řešení. Film je podobný – máte nápad, hypotézu, a pak zkoumáte, jakého potenciálu dosáhne.“ Ian Chang doplňuje: „Měli jsme štěstí, že jsme začali skládat hudbu hned od začátku, ne až v postprodukci. Zkoumali jsme zvuk už jen podle scénáře a vizuálních referencí, ještě předtím, než se vůbec něco natočilo. Vytvářeli jsme flexibilní motivy, které se dají obléknout do různých nálad – intimní i hrdinské.“
Thunderbolts* a Son Lux: „Jsme spíš vědci než hudebníci, stavíme na hypotézách“
Son Lux – tj. Ryan Lott, Rafiq Bhatia a Ian Chang – se po úspěšné hudbě k filmu Everything Everywhere All at Once, za kterou si vysloužili nominaci na Oscara, vrací s druhým filmovým soundtrackem. Pro Marvel Studios složili hudbu k novince Thunderbolts*, kde spojili své post-rockové kořeny s tradičním superhrdinským žánrem.
Son Lux – tj. Ryan Lott, Rafiq Bhatia a Ian Chang – se po úspěšné hudbě k filmu Everything Everywhere All at Once, za kterou si vysloužili nominaci na Oscara, vrací s druhým filmovým soundtrackem. Pro Marvel Studios složili hudbu k novince Thunderbolts*, kde spojili své post-rockové kořeny s tradičním superhrdinským žánrem.
Proč právě Son Lux?
Podle Ryana "určitě proto, že naše hudba bývá trochu melancholická. I když umíme být neukáznění, divocí a rozhodně optimističtí, řekněme, že máme v sobě jakousi emocionální drsnost..." Rafiq to zkracuje: „Myslím, že pro nás tři je dělání hudby tak trochu psychoterapií.“ Režisér Jake Schreier je do projektu zapojil natolik, že při přípravách používal ukázky jejich hudby: "Při natáčení hrál lidem na place určité skladby. Už při prvním střihu byla naše hudba všude."
Živé vystoupení vs. filmová hudba
Hudebníci vnímají skládání pro film jako dialog podobný koncertu: „Na jevišti vzniká sdílený kolektivní moment, ale i při filmové hudbě je to neustálý dialog, protože film se i během procesu vyvíjí.“ Na dotaz, jaké filmové soundtracky je ovlivnily, Rafiq jmenuje kultovní Akiru od Shojiho Yamashira i ticho filmu Strýček Búnmí od Apichatponga Weerasethakula: „V tom filmu není žádná hudba, ale každý zvuk funguje jako podprahový vypravěč. Rádi bychom vytvořili soundtrack, který vypráví příběh skrytě, podobně jako čistý sound design.“
