Kniha bude mít přes 500 stran, stovky nepublikovaných fotek a víc než 40 respondentů. Nejde o příběh jednoho klubu, ale o portrét proměn celé české kulturní scény od sametové revoluce po dnešek. Autor Ondřej Horák na ní pracoval čtyři roky – prošel tisíce archivních dokumentů a mluvil s téměř padesáti pamětníky. Text edituje Michal Nanoru, grafiku dělá Josef Ondrík, portréty fotila Karina Golisová.
V Roxy tančil milion lidí. Teď vychází kniha, co všechno se za tím skrývá
Česko se dočká zatím nejobsáhlejší knihy o klubové kultuře – v centru příběhu stojí pražský klub Roxy, legendární prostor v Dlouhé ulici, který od roku 1992 formuje tuzemskou klubovou i alternativní scénu. Publikace Kopneš do plechovky a dva dny se tančí má zmapovat sto let fenoménu, který otevřel dveře hardcoru, house, trip hopu i hip hopu, a to bez dress codu.
Česko se dočká zatím nejobsáhlejší knihy o klubové kultuře – v centru příběhu stojí pražský klub Roxy, legendární prostor v Dlouhé ulici, který od roku 1992 formuje tuzemskou klubovou i alternativní scénu. Publikace Kopneš do plechovky a dva dny se tančí má zmapovat sto let fenoménu, který otevřel dveře hardcoru, house, trip hopu i hip hopu, a to bez dress codu.
Kniha vyjde na podzim 2026, crowdfundingová kampaň na Donio.cz odstartuje už v září 2026.
Jak nápad vznikl
Impulsem byly 30. narozeniny klubu. Ředitel Roxy Jarda Stanko (vede klub od 2009) k tomu říká: „Když Roxy slavila 30 let, došlo mi, že v ní tančil asi milion lidí. Přemýšlel jsem, jak to celý vzniklo, co všechno tady začalo. A kolikrát byla Roxy na kolenou, před zavřením nebo dokonce zavřená. Pak mi došlo, že musíme najít někoho, kdo to sepíše.“
Od zatopeného sálu k centru subkultury
Příběh startuje v roce 1985 v tádžické stepi, kde se poprvé potkali budoucí členové Linhartovy nadace. O pět let později sestoupili do zatopeného, hnijícího sálu v Dlouhé ulici a museli ho oživit. V troskách prvorepublikového art deca skončil předlistopadový underground a nastoupil hardcore, metal, trip hop, house, trance, drum'n'bass i techno – zároveň tu vznikala československá hiphopová scéna. Writeři malovali graffiti přímo na pódiu, zakladatelé hiphopu se potkávali s novou generací DJů, a hned druhý den tam řádili metalisti. Ke všemu se přidávaly výstavy, divadlo, performance, ale i epidemie AIDS a příliv dobrodruhů z angloamerických zemí, který z Prahy dělal tavicí kotlík před gentrifikací.
Roxy jako zrcadlo světových trendů
Radikální akce Linhartovy nadace formovaly Roxy jako kosmopolitní klub, kde se potkávala západní popkultura s východní spiritualitou. Ondřej Horák k tomu dodává: „Roxy se ukázala jako dokonalá souřadnice kulturního středu i střetu. V otevřenosti neměla konkurenci. Tenhle spirit vyvětrat nejde, což v knize potvrzují grimeoví MCs z UK, High Contrast, jeden z nejuctívanějších drum'n'bassových Djů, nebo Alex Kapranos ze skotských Franz Ferdinand.“
Crowdfunding s bonusy
Kampaň na Donio.cz (září 2026) nabídne kromě knihy i sběratelské kousky historie Roxy – úlomky betonového labyrintu od Otto Plachta a studentů AVU (1992), originální světelný nápis ROXY (2010–2024) nebo backstage křesla, na kterých seděly desítky hvězd.
