O čem výstava vlastně je?
Název výstavy pojmenovává lidskou tendenci upínat se k představám, které slibují orientaci a naplnění, přestože jejich reálný základ zůstává nejistý. Motiv vody zde funguje jako metafora smyslu a stability, zatímco její nepřítomnost odkazuje k trvalému pohybu mezi očekáváním a prázdnotou. Vladimir 518 tuto zkušenost převádí do vizuálního jazyka pohybujícího se mezi rituálním gestem a tvrdostí každodenní reality. Symbolický proutkař, hledač skrytých pramenů, nachází svůj městský protějšek v postavě boxera. Oba archetypy balancují na hraně viditelného a neviditelného, intuice a fyzikální skutečnosti, strategie a instinktivní reakce.





