Jak se vyrovnat s krizí, když je naděje jen nepatrným bodem na horizontu? Výstava Argus & Medusa v Centru současného umění DOX se vrací k jednomu z nejpůsobivějších obrazů dějin umění, k monumentálnímu Voru Medúzy Théodora Géricaulta z let 1818–1819. Dílo, které dodnes visí v pařížském Louvru, dál inspiruje umělce, spisovatele i skladatele. Výstava ukazuje, co na něm přitahuje současné vizuální umělce: monumentalita, kompozice a provedení, ale hlavně epické ztvárnění lidství zasaženého náhlou katastrofou, v okamžiku mezi zoufalstvím a nadějí. Uvidíte díla 25 umělců ze 13 zemí světa.
Výstava se otevře během 4. ročníku literárně-uměleckého festivalu FALL, který se v DOXu koná od 1. do 4. října 2026. Jeho letošní téma, „Naděje je stav mysli“, s výstavou úzce rezonuje. Přední osobnosti světové literatury i vystavující umělci budou diskutovat o tom, kde v dnešní zdánlivě beznadějné době hledat naději, jak souvisí s odolností a co nám pomáhá jít dál navzdory všemu.
Vernisáž proběhne 1. října v rámci zahájení festivalu FALL. Výstava potrvá od 2. října 2026 do 4. dubna 2027 a připravuje se k ní katalog.
V roce 1816 ztroskotala u břehů západní Afriky francouzská fregata Méduse. Událost byla ve své době považována za jednu z největších námořních katastrof všech dob. Celkem 147 členů posádky, kteří se nevešli do záchranných člunů, skončilo na provizorním voru bez dostatečných zásob. Záchranné čluny i s kapitánem vor opustily a nechaly ho napospas živlům. Po třinácti dnech zoufalství, násilí a kanibalismu přežilo jen patnáct lidí.
Mladý francouzský umělec Théodore Géricault tuto tragédii zachytil na monumentálním obraze, který dokončil v roce 1819 a kterým se navždy zapsal do dějin umění. Zvolil okamžik, kdy trosečníci v dálce spatří záchrannou loď Argus. Ještě ale není jisté, zda se záchrana přibližuje, nebo vzdaluje. Naděje má podobu nepatrného bodu na obzoru.
„Géricaultovo dílo Vor Medúzy inspirovalo a dál inspiruje umělce, spisovatele, básníky, skladatele i performery napříč generacemi i kontinenty. Je fascinující, kolik současných tvůrců má potřebu se k tomuto dílu vracet. Zajímalo nás, proč to tak je a co je vlastně na tomto díle tolik přitahuje. Naše výstava představuje pouze výběr z mnoha existujících současných reinterpretací tohoto slavného obrazu, které existují po celém světě v mnoha různých podobách. Umělci na této výstavě ve svých dílech ztvárňují Vor Medúzy každý svým vlastním výtvarným jazykem, dá se ale říct, že motiv voru vnímají jako metaforu současného světa a jeho krizí – od válek, pandemie či migrační krize přes klimatickou změnu, rozpad společenského řádu až po osobní traumata. Zdůrazňují ale i naději, lidskou nezdolnost a schopnost lidského druhu přežít, a to především díky empatii, soucitu a soudržnosti. Z jejich děl zaznívá, že MY VŠICHNI JSME NA VORU MEDÚZY A ŽE JE TO I NÁŠ PŘÍBĚH. A tak vlastně kladou otázku, jak my sami zvládneme krize a katastrofy, když se naděje zdá být jen nejistou tečkou na horizontu,“ říká hlavní kurátorka výstavy Michaela Šilpochová.
Výstava představí díla 25 předních světových umělců z Evropy, Afriky, Austrálie, Kanady a Asie. Její součástí bude i zvláštní uvedení literárního díla Juliana Barnese Ztroskotání lodi.
Vystavující umělci: Pierre-Désiré Guillemet & Étienne Antoine Eugène Ronjat (Théodore Géricault), Kader Attia, Banksy, Miquel Barceló, John Beard, Conrad Botes, Sylvie Choisnel, Tom de Freston, Martin Gerboc, Adad Hannah, Hu Jieming, Nikita Kadan, Monika & Bohuš Kubinští, David LaChapelle, Wolfe von Lenkiewicz, Paul McCarthy, Karol Radziszewski, Elfie Semotan, Marek Schovánek, Jakub Špaňhel, Jason deCaires Taylor, Bill Viola, Joel-Peter Witkin
